GJ 1132b: Pekelná výheň extrasolární Venuše s atmosférou plnou kyslíku

Více kyslíku v atmosféře neznamená více života. Dokladem je pekelný svět extrasolární Venuše Gliese 1132 b

21.08.2016 - Martin Reichman



Ač by mohlo zdát, že detekce kyslíku v atmosféře planety je známkou možného života, ani zdaleka tomu tak není. Zářným příkladem je v loňském roce objevená exoplaneta Gliese 1132 b.

Planetu GJ 1132b od Země dělí přibližně 39 světelných let a přirovnat bychom ji mohli k naší Venuši. Přestože obíhá svou mateřskou hvězdu v relativně malé vzdálenosti (zhruba 2,2 milionu kilometrů), má podle vědců hustou atmosféru. Na rozdíl od Venuše, jejíž atmosféra je tvořena převážně oxidem uhličitým, je na GJ 1132b pravděpodobně dominantním prvkem kyslík. Vyplývá to alespoň z nové studie bostonského astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

TIP: 51 Pegasi b: Exoplaneta jako z Dantova Pekla

Atmosféra s vysokým obsahem kyslíku zde funguje jako svého druhu lupa, zesilující žár z mateřské hvězdy, kterou je červený trpaslík o velikosti pětiny našeho Slunce. Uvolněné vodní páry pak vytvářejí účinný skleníkový plyn. Výsledkem je pekelné prostředí s teplotami okolo 260 °C v horních vrstvách atmosféry a povrchovou teplotou vyšší než je na povrchu Venuše. Celkově GJ 1132b přijímá až 19× více hvězdného záření než naše planeta.

  • Zdroj textu

    Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, cfa.harvard.edu

  • Zdroj fotografií

    Dana Berry, Skyworks Digital, CfA


Další články v sekci