Geologové varují: Nejpodivnější sopka světa se nebezpečně propadá

Na severu Tanzanie se nedaleko jezera Natron nachází 2 962 metrů vysoká sopka Ol Doinyo Lengai, která je součástí východoafrického vulkanického riftu. Od většiny sopek na Zemi se tento africký vulkán liší. Jde o takzvanou „sodnou sopku“. Zatímco běžné sopky chrlí lávu bohatou na křemičitany, láva tohoto tanzanského vulkánu je plná uhličitanových minerálů s vysokým obsahem sodíku a draslíku. Teplota vyvrhovaného materiálu je proto podstatně nižší, než je tomu u jiných sopek a jiná je i konzistence její lávy.

Zatímco magma většiny sopek přesahuje 900 °C a bývá velmi husté, Ol Doinyo Lengai produkuje vodnatou černou lávu s teplotou okolo 540 °C. Její erupce tak připomíná spíše porouchanou kanalizaci než běsnící vulkán.

Propadající se vulkán

Odborníci se domnívali, že vzhledem k povaze lávy nebudou na vulkánu Ol Doinyo Lengai probíhat bouřlivé erupce, ale spíše decentní výtoky lávy. V letech 2007 a 2008 je ale sopka překvapila mohutnými erupcemi, během nichž vznikl nový kráter s průměrem okolo 300 metrů. Od té doby se sopka zase zklidnila.

Pozdější výzkum Ol Doinyo Lengai naznačoval, že její nově vytvořený kráter by se mohl propadnout. Studie, zveřejněná minulý měsíc v odborném časopisu Geophysical Research Letters, tyto obavy potvrzuje.

Geoložky z Pensylvánské státní univerzity Christelle Wauthierová a Cristy Hoová prozkoumaly topografické satelitní snímky a ukázalo se, že přibližně půlkilometrová oblast v bezprostředním okolí vrcholu vulkánu Ol Doinyo Lengai se mezi lety 2013 a 2023 propadla o zhruba o 3,6 centimetru.

Jde o výrazný pokles způsobený zřejmě „splaskáváním“ mělce uloženého magmatického krbu, který se podle vědkyň nachází méně než kilometr pod vrcholem sopky. Deformační procesy by podle obou geoložek mohly v budoucnu dokonce vést ke katastrofálnímu zhroucení vrcholu sopky.