Generál George Patton (3): Vojenský génius, nebo hazardér?

Generál Patton mohl být s výsledky vylodění spokojen a ve svém rozkazu z 22. srpna 1943 pateticky napsal: „Vojáci 7. armády! Přišlí z moře, pokřtění krví a ověnčení vítězstvími jste v třiceti osmi dnech vešli do válečných dějin. Byli jste soustavně úspěšní proti tomu nejlepšímu, nač se dokázali zmoci Němci a Italové. Prudkost vašeho úderu, který vyvrcholil dobytím Palerma, se vyrovnala zarputilé houževnatosti, s níž jste útočili na Troinu a dobývali Messinu. Každý příslušník armády zasluhuje stejného uznání. Houževnatá udatnost pěchoty a divoká dravost tanků se snoubily s neúnavným hřměním našich ničivých děl.“ 

Incidenty ve vojenských nemocnicích

Brzy však měly přijít zbytečné incidenty, které Pattona málem stály kariéru. V průběhu druhé světové války se vojenští lékaři často setkávali s psychickými problémy u mužů, kteří za sebou měli tvrdé boje. Říkalo se tomu „bojový stres“, ale dnes je tento stav známý pod názvem posttraumatická stresová porucha. Mnoho vojáků mělo i jiné obtíže a trpěli například úplavicí. Jenže Patton tohle odmítal uznat.

Psychicky nemocné muže pokládal prostě za zbabělce a simulanty, kteří se jenom chtějí vyhnout boji. K prvnímu incidentu došlo 3. srpna 1943 ve vojenské nemocnici u sicilské vesnice Nicosia. Patton ji navštívil v doprovodu vojenských lékařů a začal mluvit s pacienty. Přitom si všiml vojína Charlese H. Kuhla trpícího vyčerpáním a psychickými problémy. Generál se jej zeptal, co má za zranění. Voják odpověděl, že se jedná o problémy s nervy a že to asi nezvládne. Patton se však náhle na Kuhla vrhl, praštil jej do obličeje svými rukavicemi a vyvlekl vojáka ze stanu. Nakonec nebožáka kopl do zadku a přitom vztekle řval: „Neošetřujte toho zkurvysyna! Slyšíš, ty bastarde?! Půjdeš zpátky na frontu!“ Lékaři však záhy zjistili, že kromě psychických problémů má voják horečku 39 stupňů a trpí malárií. 

Necitelný generál?

Obdobný případ se potom odehrál 10. srpna v evakuační nemocnici 93. Patton zde prováděl další ze svých inspekcí a přitom jej zaujal vojín Paul G. Bennett, který se třásl po celém těle. Na generálův dotaz odpověděl, že ho zradily nervy a bojí se dělostřelby. Patton začal vojáka fackovat a vztekle křičel: „Tvoje nervy? K čertu, jsi jenom zatracený zbabělec! Drž hubu a přestaň fňukat! Nenechám se dívat tyhle statečné muže postřelené v boji na tohohle zbabělce, jak tady sedí a brečí!“ Poté Bennettovi vyhrožoval, že jej nechá postavit před popravčí četu, pokud se nevrátí na frontu. Přitom mu mával pistolí před obličejem: „Nejraději bych tě zastřelil sám, ty ufňukaný zbabělče!“ 

Přihlížející důstojníci byli generálovým chováním pobouřeni. Lékař II. sboru plukovník Arnest sepsal o incidentu zprávu, kterou zaslal nadřízeným. Nakonec se informace dostaly až na stůl vrchního velitele spojeneckých sil generála Dwighta Eisenhowera, který nařídil vyšetřování. Pro něj osobně to byla nepříjemná situace. Patton sice patřil mezi Eisenhowerovy podřízené, ale zároveň byl starší a v armádě sloužil déle. 

Nepříjemné následky

Vrchní velitel nakonec problematickému generálovi nařídil, aby se omluvil. Patton nejprve pozval Bennetta do kanceláře a oba muži si podali ruce. Poté se 22. srpna podobná scéna odehrála před lékařským personálem, jemuž se Patton omluvil za svoje „impulzivní jednání“. Podobného ospravedlnění se dočkal i Kuhl. Poslední srpnový týden pak Patton objížděl všechny divize pod svým velením, chválil statečnost mužů a omlouval se za všechny případy, kdy snad byl k podřízeným příliš tvrdý.

Před americkou veřejností byly tyto incidenty několik měsíců drženy v tajnosti, ale nakonec je stejně odhalil novinář Drew Pearson. Vyvolalo to poměrně velký skandál a některé noviny uveřejnily články požadující postavit Pattona před vojenský soud. To armádní špičky nepřipustily, ale generál byl zbaven velitelské funkce a na deset měsíců se prakticky ocitl mimo hru. Jenže když se rozjely přípravy na vylodění v Normandii, americkým generálům bylo jasné, že nechat dále zahálet velitele Pattonových kvalit by byla chyba.

Dokončení: Generál George Patton (4): Vojenský génius, nebo hazardér?

Jeho jméno dobře znali i Němci, takže spojenečtí zpravodajci se rozhodli této skutečnosti využít ve svůj prospěch. Rozjeli poté dezinformační kampaň s označením Fortitude s cílem přesvědčit Němce, že ke spojenecké invazi dojde právě pod Pattonovým velením v oblasti Pas de Calais. Tato kamufláž se vydařila a většina německých velitelů skutečně nabyla přesvědčení, že k invazi dojde v tomto prostoru.