Fenomén fake news: Proč se prolhané zprávy šíří jako virus?
Proč často i vzdělaní lidé tak nadšeně šíří informace, které jsou průhledně lživé?
Nové výzkumy mozku ukázaly, že prolhané zprávy přímo ovlivňují ty oblasti mozku, které souvisejí se společenským přijetím. Jenže aktivita právě těchto „sociálních oblastí“ mozku má na rozhodování lidí větší vliv než logické argumenty. Na hodnocení věrohodnosti zpráv, které se k vám dostanou, by se měla podílet přísně analytická část mozku – prefrontální kůra.
Sociální vs. analytické myšlení
Neurovědec Matthew D. Lieberman z Kalifornské univerzity v Los Angeles však před časem objevil neurální síť v mozku, která se zabývá sociálním myšlením a která zasahuje do činnosti prefrontální kůry během procesu rozhodování. Sociální myšlení je totiž pro lidi natolik důležité, že mu v mozku patří samostatná oblast. A je velmi vlivná.
Kvalitu informací proto často neposuzuje prefrontální kůra, ale právě sociální mozek. A ten se rozhoduje podle toho, odkud dotyčná zpráva přišla. Lidé totiž mají pevně zakódováno, aby nevybočovali z řady. Informace od lidí ze své sociální skupiny proto přijímají výrazně ochotněji a ochotněji také podle nich upravují své chování.
Sociální mozek navíc záměrně vzdoruje informacím či zprávám, které si vyhodnotí tak, že jejich přijetí by mohlo vést k sociální izolaci dotyčného. Obrana před šířením prolhaných zpráv tedy nemůže být založena na faktech. Bude nutné zapůsobit na sociální mozky.
