Falešná věda: Je možné z tvaru lebky odvodit charakter člověka?

Je možné z tvaru lebky odvodit charakter člověka či jeho intelekt? Německý lékař Franz Josef Gall se domníval, že ano. A tak spatřila okolo roku 1800 světlo světa nová disciplína zvaná frenologie. 

Vycházela z předpokladu, že lebka kopíruje tvar mozku, jenž se podle Galla skládal z 27 částí (tzv. orgánů), přičemž každá měla mít na starosti určitou funkci či vlastnost. Jedna se prý pojila s moudrostí, jiná s pýchou, se smyslem pro humor či třeba s náboženským cítěním.

Zločinecký hrbolek

Frenologové však neposuzovali jen celkovou velikost a tvar lebky, ale využívali také prostý pohmat či naopak speciální nástroje. Hledali hrbolky, jamky a další nepravidelnosti, přičemž větší hrbolek znamenal, že schopnost sídlící v daném místě byla mimořádně rozvinutá. Například velký týlní hrbol odpovídal nadání pro matematiku a výstupky na čele značily vysokou inteligenci.

Frenologie se těšila značné popularitě v Evropě i ve Spojených státech, věnovaly se jí specializované společnosti a vycházela o ní řada knih. Zaměstnavatelé si pomocí této metody vybírali zaměstnance a při své práci ji mnohdy využívali i kriminalisté.

Oblíbenost frenologie poklesla až ve 20. století s rozvojem vědeckého poznání mozku. Ukázalo se totiž, že ačkoliv v tomto klíčovém orgánu skutečně najdeme specializovaná centra například zraku či řeči, při většině mentálních aktivit se zapojuje více jeho částí, které spolu čile komunikují a spolupracují.