Fakta a mýty: Proč se není třeba bát 5G
Kdo má strach, že z 5G dostane rakovinu, měl by se nejspíš obávat i elektromagnetického záření ve viditelném spektru, tedy světla.
Světlo rozlišujeme podle jeho vlnové délky, respektive frekvence vlnění: čím vyšší frekvence, tím víc energie s sebou nese a tím vyšší má ionizační efekt – což je jediný způsob, jakým dokáže organismům uškodit. Může totiž ionizovat molekuly, tzn. měnit jejich vlastnosti, a dokonce je rozložit na atomy. A to je pochopitelně nezdravé, až smrtící.
Ionizující efekt ovšem elektromagnetické záření vytváří teprve od frekvencí odpovídajících ultrafialovému světlu – proto se také v létě mažeme opalovacími krémy. 5G však září na kmitočtech 2,5–3,7 GHz, tedy dvěstětisíckrát nižších než „obyčejné“ světlo. Nachází se tak v rámci rádiového spektra, nejslabší formy elektromagnetického záření. A dokonce ani lidé, kteří se obávají, že jim telefon způsobí rakovinu, obvykle nemají žádný problém se zapnutým rádiem…
TIP: Budoucnost je na dosah: Co nám přinesou mobilní 5G sítě?
Skutečně se tedy nemusíme bát, že signál 5G podnítí nespavost či autismus, natož že by zabíjel včely: Jednoduše to není fyzikálně možné. Neškodnost nové technologie potvrzují nejen četné studie, nýbrž i praxe. Například švýcarský operátor Swisscom přešel s pomocí Ericssonu na pátou generaci už před více než rokem a půl, země pod Alpami je 5G dávno pokrytá, a světe div se – žádná apokalypsa se tam nekonala.
