Experimentální genová terapie prodloužila život myší téměř o polovinu

DNA s genetickou informací je v lidské buňce rozporcována do 46 chromozomů. Koncové části chromozomů, takzvané telomery, jsou tvořeny sekvencemi DNA, které nekódují geny. Když se lidské buňky dělí, dělí se i chromozomy. Při tomto dělení ale dochází ke zkracování telomerů. Tento proces zároveň těsně souvisí se stárnutím a rozvojem řady chorob.

Co kdybychom ale dokázali ochránit telomery před jejich zkracováním? Právě o to usiloval americký genetik a molekulární inženýr George Church z Harvardu s týmem spolupracovníků. Badatelé vyvinuli experimentální genovou terapii, která u pokusných myší zastavila zkracování telomer a prodloužila jim život o 41 procent.

Chromozomy a stárnutí

Jedním z hlavních důvodů zkracování telomer je pokles aktivity enzymu telomerázy, který je zodpovědný za udržování délky telomer. Telomeráza je vlastně celý enzymatický komplex, jehož klíčovou složkou je enzym, kterému se říká telomerázová reverzní transkriptáza (TERT). Terapie harvardských vědců spočívá v aktivaci telomerázy pomocí enzymu TERT. Takto „vybuzená“ telomeráza pak opětovně prodlužuje zkrácené telomery.

TIP: Nečekaná pomoc: Větší počet potomků může chránit proti stárnutí

Vědci vložili enzym TERT do upravených cytomegalovirů a s jejich pomocí enzym posílali do různých orgánů myší. V některých orgánech, například v ledvinách, došlo k opětovnému prodloužení zkrácených telomer chromozomů. Výsledkem experimentu bylo, že myši, do nichž byl vkládán enzym TERT, žily podstatně déle. Výsledky také ukázaly, že léčba pomohla zabránit vypadávání srsti a zlepšila motorickou aktivitu a koordinaci zvířat. Důležitou a pozitvní zprávou je, že použití enzymu TERT nevedlo u myší ke vzniku nádorů. Budoucí výzkum by měl podle vědců ukázat, zda lze podobných výsledků dosáhnout i u lidí.