Evropský náklaďák Jules Verne míří k ISS

9. března 2008 byla z kosmodromu Kourou v jihoamerické džungli vypuštěna raketa Ariane 5 s lodí ATV-1 Jules Verne. Tento průkopník evropského programu zásobovacích plavidel zhruba po měsíčních testech na oběžné dráze dorazil k ISS.

Jelikož šlo o zkušební misi, byl profil letu značně netypický a zahrnoval několik týdnů zkoušek. Už dvě hodiny po startu se přitom objevil první problém: selhala jedna z elektronických jednotek, která řídila čtvrtinu orientačních motorů – přiváděla do nich okysličovadlo a palivo ve špatném poměru. Misi to ovšem neohrožovalo, protože ATV má orientačních motorů přebytek, jako rezervu pro podobné případy. Problém navíc vyřešil restart jednotky.

Největší zásobovací loď pro ISS

Během několikatýdenní cesty k ISS pak pracovníci řídicího střediska odhalili, že některé vyhřívače na ATV pracují více, než se předpokládalo. Jakmile družice dorazila ke stanici, oznámili, že několik kusů tkaniny její tepelné izolace volně vlaje. Zřejmě pod nimi zůstaly vzduchové bubliny, a jak raketa při startu rychle nabírala rychlost, vzduch se rozpínal a tkaninu odtrhl. Pozdější exempláře ATV proto disponovaly větším počtem větracích otvorů.

Než se Jules Verne dostal k ISS, vyzkoušel si několikrát také manévr CAM (Collision Avoidance Manoeuvre). Jde o nouzovou operaci: pokazí-li se úplně všechno, loď se od stanice bleskově vzdálí, aby nedošlo ke kontaktu.

Ve dnech 28. a 31. března se ATV dvakrát zkušebně přiblížila k cíli: poprvé na 3,5 km, podruhé na pouhých 12 m. A 3. dubna bezpečně zakotvila u modulu Zvezda. Na ISS přivezla nejen několik tun zásob, ale i rukopisy spisovatele Julese Verna (které se pak bezpečně vrátily na Zemi raketoplánem). Kosmonauti si přitom evropskou zásobovací loď rychle oblíbili: na rozdíl od ostatních prostor stanice byla totiž velmi tichá, a tak do ní chodili spát.

Dne 27. srpna 2008 předvedla ATV své další schopnosti, když zajistila úhybný manévr celé stanice – ISS se tak vyhnula nebezpečně blízkému průletu úlomku z družice Kosmos 2421. Pátého září se pak loď od stanice odpoutala a po několikatýdenním samostatném letu byla 29. září navedena k řízenému zániku v hustých vrstvách atmosféry. 

Kromě lodi Jules Verne existovaly další 4 verze ATV (Automated Transfer Vehicle):

• ATV-1 Jules Verne (start 2008)
• ATV-2 Johannes Kepler (start 2011)
• ATV-3 Edoardo Amaldi (start 2012)
• ATV-4 Albert Einstein (start 2013)
• ATV-5 Georges Lemaître (start 2014)

V dubnu 2012 ESA oznámila, že pětikusová série ATV se nebude rozšiřovat. Neznamená to ale úplný konec projektu ATV - upravený servisní modul totiž poslouží u nové americké pilotované lodi Orion, která má létat k Měsíci, asteroidům a jednou snad i na Mars.