Evropská jižní observatoř slaví 60. výročí výjimečným snímkem
Evropská jižní observatoř dává již 60 let astronomům z celého světa možnost odhalovat tajemství vesmíru. Výročí si ESO připomíná snímkem hvězdné porodnice známé pod jménem mlhovina Konus.
Dne 5. října 1962 podepsalo pět států dohodu o založení ESO – Evropské jižní observatoře. Dnes, o šest desítek let později a s podporou 16 členských zemí i dalších strategických partnerů, spojuje ESO vědce a inženýry z celého světa pracující na vývoji a provozu pokročilých pozemních observatoří v Chile, které umožňují dosáhnout přelomových astronomických objevů.
Při příležitosti 60. výročí založení ESO uveřejnila pozoruhodný nový snímek mlhoviny Konus (někdy též označované jako mlhovina Kužel). Na snímku je zachycena centrální část sedm světelných let dlouhého útvaru. Jedná se o součást rozsáhlejší oblasti s probíhající tvorbou hvězd, která dnes nese označení NGC 2264 a objevil ji William Herschel již na konci 18. století. Na obloze mlhovinu najdete v souhvězdí Jednorožce, což je vzhledem k útvaru, který obsahuje, překvapivě příhodné místo. Záběr byl pořízen na začátku letošního roku pomocí jednoho z dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope).
Pozice otevřené hvězdokupy NGC 2264 na nočním nebi. (zdroj: Stellarium)
Mlhovina se nachází asi 2 500 světelných let od nás. Je tedy relativně blízko, což z ní dělá hojně zkoumaný objekt. Tento nový záběr je však dramatičtější než snímky starší. Zachycuje temné pro světlo neproniknutelné oblaky prachu v mlhovině takovým způsobem, že objekt vypadá jako mytologické monstrum.
TIP: Nejkrásnější perly: Výjimečné vesmírné úlovky Evropské jižní observatoře
Mlhovina Konus je dokonalým příkladem útvarů připomínajících pilíře, které se vyskytují v obřích oblacích chladného molekulárního plynu a prachu, známých tvorbou nových hvězd. Struktury tohoto typu vznikají, když nedávno zformované hmotné modré zářivé hvězdy svým hvězdným větrem a intenzivním ultrafialovým zářením odfukují hmotu ze svého okolí. Jak je materiál odtlačován pryč, plyn a prach se ve větší vzdálenosti od hvězdy zformuje do hustého tmavého a dlouhého útvaru – pilíře. A právě tento proces pomohl vytvořit temnou mlhovinu Konus orientovanou pryč od jasných hvězd ležících v centru NGC 2264.
