„Dýkozubý“ mosasaurus Khinjaria byl postrachem moří na konci křídy
Neobvykle vyhlížející mosasaurus Khinjaria acuta s krátkou tlamou plnou zubů lovil před miliony let velké ryby v dávném oceánu. Velikostí předčil i dnešní žraloky bílé.
Mezinárodní tým paleontologů se nedávno blýskl objevem fosilie pozoruhodného mosasasaura ze skupiny plioplateokarpů – specializovaných mořských dravců a obratných plavců. Pojmenovali ho Khinjaria acuta, přičemž jeho název odkazuje na arabský výraz pro dýku khinhar a latinské slovo acuta, které znamená „ostrý“. Celé jméno tohoto tvora upozorňuje na jeho zuby, které jsou masivní a hrozivě se vyjímají v krátké tlamě, čímž vytvářejí výrazný vzhled, který je poměrně neobvyklý i pro mosasaury.
Mosasaurus z fosfátů
Badatelé objevili neúplnou lebku s částí čelisti a pár obratlů. Z velikosti nálezů usuzují, že khinjaria byla velká zhruba jako kosatka a kompletní měřila cca 7-8 metrů. Fosilie byla objevena v marockém povrchovém fosfátovém dole Sidi Chennane. Zdejší lokalita představuje nesmírně bohaté naleziště organismů mělkých moří ze samotného konce období křídy na sklonku druhohor. Podrobnosti o nálezu fosilie v těchto dnech zveřejnil odborný časopis Cretaceous Research.
„Jde o jedno z vůbec nejbohatších a nejpestřejších nalezišť mořského života, jaká známe v celé historii života na Zemi,“ potvrzuje vedoucí výzkumu Nick Longrich z britské Univerzity v Bathu. „Tato mořská fauna přitom žila těsně předtím, než došlo k masovému vymírání po pádu planetky, v němž mimo jiné zmizeli i všichni mosasauři s dalšími skupinami mořských predátorů.“
TIP: Paleontologové objevili fosilní pozůstatky obřího druhohorního mořského predátora
Detailní analýzy čelistí a nebezpečně vyhlížejících zubů khinjarie ukazují, že se její tlama sice svírala relativně pomalu, zato s drtivým stiskem a extrémní silou. Autoři studie se domnívají, že takto vybavený predátor lovil velké a pomaleji se pohybující druhy ryb nebo i „konkurenční“ dravce, například žraloky nebo jiné druhy mosasaurů.