Dva litry vody denně? Pro většinu lidí je to příliš

Je vůbec možné vypít příliš mnoho vody? Podle odborníků na fyziologické procesy v těle to možné je. „Většinu lidí uvidíte pitný režim spíš nedodržovat než přehánět,“ vysvětluje přispěvatelka do CBSNews Aliza Chasanová. „Když už narazíte na někoho, kdo to s pitím vody přehání, měli byste mu kulantně vysvětlit, že nadměrný příjem čiré tekutiny totálně rozhodí rovnováhu elektrolytů v těle, a to má pak velice nepříjemné dopady.“ 

Propíraných osm sklenic

Tuto univerzální radu většina lidí nejspíš zná: Doporučený denní přísun tekutin odpovídá osmi sklenicím vody. Ty tvoří ony deklarované dva litry, o nichž básní většina obvodních lékařů i specialistů. Jenže kde je pravda? Trochu světla do problému vnáší zamyšlení fyziologa Josuke Jamady z Národního institutu Biomedicínských inovací, zdraví a výživy v Japonsku, autora nejnovější studie na toto téma a „odpůrce“ přehánění to s pitím vody.

„Pokud se váš jídelníček skládá výhradně z vajec, slaniny, chleba, chipsů a pizz, je přirozené doplňovat tekutiny pitím, poněvadž z těchto potravin jich moc nedostanete. Jestliže si ale dopřáváte maso, zeleninu, ovoce, ryby, těstoviny a rýži, přijmete už samotným jedením dostatek tekutin. Přibližně padesát procent doporučené denní spotřeby,“ vysvětluje Jamada.

Záleží i na klimatu

Zprůměruje-li se příjem tekutin stravou, platí, že zhruba dvacet procent denního příjmu tekutin pochází z potravy. Jiné instituce mají ale na množství přijaté tekutiny trochu jiný názor. Podle Národní akademie věd, inženýrství a medicíny v USA by měl dospělý muž vypít asi třináct sklenic vody, což je přes tři litry tekutin. Dospělé ženy žijící v mírném podnebí prý potřebují přijmout asi osm sklenic vody denně, což jsou zhruba ony deklarované dva litry.

„Množství vypité vody se liší také v závislosti na klimatu a ročním období. V horkém dni se většina přijatých tekutin vypotí, když se tělo snaží ochladit. Průměrný člověk má nějaké tři miliony potních žláz a pocením ztrácí vodu a elektrolyty,“ doplňuje Aliza Chasanová ze CBSNews. Právě studie Variation in human water turnover associated with environmental and lifestyle factors od Josuke Jamady z roku 2022 naznačila, že to s dvěma litry vody denně není tak žhavé. Kromě toho dochází k problémům s dostupností vody, protože se s ní neuvěřitelně plýtvá.

Odstrašující příklad – Anglie

Překvapivě nejhůř je na tom co do hospodaření s vodou Velká Británie. Spojené království každý den vyplýtvá více než tři miliardy (to jsou tři tisíce milionů) litrů pitné vody. To by stačilo na výrobu patnácti miliard šálků čaje nebo hydrataci celé populace Afriky. To v přepočtu na den znamená, že se ve Spojeném království každý den (pitím) vyplýtvá dvacet milionů litrů vody.

A tím se oklikou opět vracíme k výzkumu Josuke Jamady. Jeho studie, publikovaná v časopise Science, hodnotila příjem vody 5 604 lidí z třiadvaceti zemí (ve věku od osmi dnů do šestadevadesáti let). Subjekty vypily sklenici vody, v níž byly některé atomy vodíku nahrazeny deuteriem, stabilním izotopem vodíku, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle a nijak mu neubližuje.

Jak zpracováváme vodu?

Míra eliminace nadbytečného deuteria odhalila, jak rychle se voda v těle přeměňuje. „Míra se značně lišila v závislosti na věku, pohlaví, úrovni aktivity a prostředí, ve kterém člověk žije. Lidé žijící v horkém a vlhkém klimatu a ve vysokých nadmořských výškách, sportovci a těhotné a kojící ženy měli vyšší úroveň eliminace, což znamená, že potřebují pít více vody,“ vysvětluje Jamada.

Výdej energie je zdaleka nejdůležitější faktor v otázce přeměny vody na jiné tělesné molekuly. U mužů ve věku dvacet až pětatřicet let se průměrně přemění 4,2 litru vody denně. To se s věkem snižuje, přičemž u mužů ve věku devadesáti let už je to jen 2,5 litru. Ženy ve věku dvacet až čtyřicet let mají průměrnou přeměnu 3,3 litru vody, ve věku devadesáti let je to stejně jako u mužů nějakých 2,5 litru. Sportovci přemění asi o litr víc než ti, co nesportují. Největší podíl přemění novorozenci, ti každý den nahradí asi osmadvacet procent vody v těle.

„Z toho vyplývá, že doporučení tradující se po generace, tedy vypít osm sklenic vody denně, je pro většinu lidí ve většině situací přehnané, a tuto ‚univerzální politiku‘ žádná vědcům dostupná data nepodporují,“ řekl spoluautor japonské studie, profesor John Speakman z univerzity v Aberdeenu. Ačkoli ve většině případů není pití většího množství vody zdraví škodlivé, ve výjimečných situacích by problematické být mohlo.

„Otrava vodou“

Otrava neboli intoxikace vodou je extrémně vážný zdravotní problém, a to hlavně z toho důvodu, že není v medicínské literatuře kvalitně popsán. Z toho vyplývá, že ho většina lékařů nerozpozná nejen v raných fázích (pacient má příznaky zmatenosti, dezorientace, nevolnosti a zvracení), ale ani v těch pokročilých, potenciálně život ohrožujících (pacientovi se bryskně zhoršuje duševní stav a psychotické příznaky). Včasná detekce je přitom u prevence závažné hyponatremie, vedoucí k záchvatům, kómatu a smrti, naprosto zásadní.

Případová studie publikovaná v Magazínu klinické patologie v roce 2003 popisovala 64letou ženu s anamnézou onemocnění mitrální chlopně, ale jinak celkově bez příznaků. Večer před smrtí začala nutkavě pít obrovské množství vody, odhadované na 30 až 40 sklenic, což prokládala epizodami zvracení. Začala být hysterická, zoufalá a křičela, že „ještě nevypila dost“. Lékařskou pomoc odmítla, ale v pití vody pokračovala i v noci, kdy se pravidelně kvůli napití probouzela ze spánku. Později usnula a po nějaké době zemřela.

O šest hodin později byla provedena pitva. Hypofýza a nadledvinky byly v normě, neprokázal se žádný bronchiální nádor. Na každé plíci měla pleurální výpotek (výrůstek) s pěnivou růžovou tekutinou. Srdce vykazovalo známky onemocnění mitrální chlopně a hypertrofie levé komory. V žaludku měla zemřelá 800 ml vodnaté tekutiny a nitrobřišní orgány byly výrazně prosáklé. Jako příčina smrti byla uvedena hyponatremie v důsledku akutní intoxikace vodou. Z případové studie jasně vyplývá, že otravu vodou nelze brát na lehkou váhu, protože je život ohrožující.

Co se děje v těle?

Intoxikace vodou vyvolává poruchu rovnováhy elektrolytů, což vede k rychlému poklesu koncentrace sodíku v séru a nakonec ke smrti. Závažné příznaky se objevují při velmi nízkých koncentracích sodíku (90 až 105 mmol/l). „Jak koncentrace sodíku klesá, symptomy postupují od zmatenosti k ospalosti a nakonec ke kómatu. Důležitým faktorem je však také rychlost, jakou koncentrace sodíku klesá. Akutní příjem velkého množství vody během krátké doby, jak k tomu došlo v případě této ženy, byl fatální,“ vysvětluje histopatolog D. J. Farrel ve studii Fatal water intoxication.

Samovolně vyvolaná intoxikace vodou je psychologům známá, ale v odborné literatuře je nedostatek informací a malé povědomí o tomto život ohrožujícím problému. Počáteční příznaky spojené s tímto stavem jsou velmi podobné psychóze s nevhodným chováním, bludy, halucinacemi, zmateností a dezorientací. Pokud se příznaky neléčí, mohou přejít od mírné zmatenosti k akutnímu deliriu, záchvatům, kómatu a smrti, jak tomu bylo v tomto případě.

„Smrtelná intoxikace vodou byla popsána v několika různých klinických situacích. Nejběžnější je psychogenní polydipsie (kompulzivní pití vody), která je spojena buď s duševním onemocněním, nebo s mentálním postižením,“ doplňuje Farrel. Tento stav byl popsán také u mladých vojáků s dobrým zdravotním stavem, u nichž se vyvinula hyponatremie po nadměrné hydrataci v horku. Nejčastější symptomy, jimiž vojáci trpěli, byly změny duševního stavu, zvracení, nauzea a záchvaty. Náhodná intoxikace vodou byla popsána jako důsledek nadměrného příjmu vody po epizodě gastroenteritidy a po výplachu žaludku. „Existuje ještě tzv. nucená intoxikace vodou a v některých zemích je uznávanou formou zneužívání dětí vedoucí k poškození mozku, které bývá fatální,“ doplňuje Farrel.