Druhá polovina února: Noční obloha zve na průzkum zářivých hvězdokup
Večerní únorová obloha je zajímavá - noc je stále ještě poměrně dlouhá a dává vyniknout výrazným souhvězdím zimní oblohy
Zimní obloha je bohatá na řadu hvězdokup - jen v souhvězdí Vozky je několik výrazných otevřených hvězdokup. Mezi ty známější patří M37, M36 a M38, k vidění jsou zde ale i další. Další otevřená hvězdokupa vhodná pro triedr je například M35, která se nachází v Blížencích, nebo NGC 2244 v Jednorožci. Ta je navíc spojena s difuzní mlhovinou Roseta.
Další výraznou hvězdokupou najdeme v souhvězdí Velkého psa a nese označení M41. O něco níž, v souhvězdí Lodní zádě, se nachází otevřená hvězdokupa M47, která je rovněž jasná i když chudší na hvězdy. Nedaleko od ní se nachází otevřená hvězdokupa M46, která má hvězd podstatně více a navíc se do ní promítá i nádherná planetární mlhovina NGC 2438.
Výskytem planet viditelných pouhým okem večerní únorová obloha rozhodně neplýtvá - v podvečer je k vidění Jupiter, večer pak nad západním obzorem slabý Uran. Další planety se objeví až v průběhu noci - po půlnoci to budou Mars a Saturn, k ránu pak velmi nízko nad obzorem Venuše a Merkur.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 15. února | 7 h 00 min | 17 h 02 min |
| 29. února | 6 h 33 min | 17 h 25 min |
19. února Slunce vstoupí do znamení Ryb
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| první čtvrt | 15. února | 10 h 40 min | 00 h 35 min |
| úplněk | 22. února | 17 h 13 min | 6 h 23 min |
Planety
Merkur - nepozorovatelný
Venuše - viditelná nad jihovýchodem
Mars - viditelný ráno vysoko nad jihovýchodem
Jupiter - viditelný po celou noc kromě večera
Saturn - viditelný ráno nad jihovýchodem
Uran - pozorovatelný večer nad západem
Neptun - nepozorovatelný
Úkazy na nebi
19. února – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
23. února – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
29. února – setkání Měsíce a Marsu na ranní obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
