Dřevěná budoucnost moderní architektury
V posledních pěti letech zasáhl městskou architekturu zcela překvapivý trend – dřevo. Nejnovější konstrukce jsou přitom lehčí než ocel, snadno se s nimi pracuje a ohni paradoxně odolávají lépe než průmyslové materiály

Curyšský Pavilon odrazů má „na svědomí“ 32 architektů ze společnosti Studio Tom Emerson. Vznikl jako součást umělecké přehlídky Manifesta 11 a v jeho dřevěných útrobách se ukrývá bar, tribuna nebo třeba bazén spojený s promítacím plátnem kinosálu.

Aktuálně nejvyšší obytná dřevěná budova světa byla dokončena loni v únoru: Jejích čtrnáct pater se vyšplhalo do výšky 52,8 m. Stavba se nachází v norském Bergenu, a přestože je vnitřní konstrukce celá dřevěná, vnější povrch kryje kvůli drsnému počasí sklo a plech.

Majestátní dřevěný mrakodrap o výšce 76 m vyroste do konce roku 2019 ve švédském Skellefteå, jakožto vítěz soutěže o návrh městského hotelu spojeného s kulturním centrem. V šestnácti patrech stavby se bude nacházet čtyřhvězdičkový hotel, v dalších třech pak divadlo, galerie a knihovna.

Výškový rekord mezi celodřevěnými kancelářskými budovami drží v současnosti Centrum dřevěných inovací (The Wood Innovation Design Centre) v kanadském městě Prince George. Našli v něm útočiště výzkumníci, akademikové a návrháři, kteří zasvětili život hledání nových způsobů, jak využít konstrukční dřevo.

Zatímco jinde ve světě vznikají moderní dřevěné budovy, v korunách džungle indonéského ostrova Bali vyrostla celá vesnice. Jejím hlavním stavebním „kamenem“ se stal bambus, z něhož odborníci a návrháři týmu Ibuku vystavěli osm unikátních příbytků. Vesnice symbolizuje udržitelný rozvoj a univerzálnost bambusového dřeva. Tamní nejmladší obyvatelé mohou navíc navštěvovat nedalekou „zelenou školu“.

Budova The Forté v australském Melbourne představovala v roce 2012 nejvyšší dřevěnou stavbu na světě. Vznikla jako „maximálně zelená“ a každé zařízení, od toalet až po kuchyň, bylo navrženo pro šetření vodou a elektřinou. O světové prvenství však rekordmanku připravil norský projekt Treet.
Moderní dřevěný materiál se označuje zkratkou CLT (Cross-Laminated Timber). Trám vyrobený touto metodou sestává z 3–5 desek položených na sebe – každá nová vrstva je však pootočena o 90°, a vlákna tudíž nikdy neprobíhají pouze jedním směrem. Vzniká tak „sendvič“ spojený speciálním lepidlem, jež desky současně impregnuje a dodává jim vysokou odolnost vůči ohni. Výsledný materiál je velmi pevný, nekroutí se, ale současně je pružnější než ocel. K výrobě se používají jak běžné evropské druhy stromů, tak výrazně levnější bambus, který může za den vyrůst až o metr.