Doubravka Přemyslovna: Křesťanka mezi pohanskými Poláky

Co o Doubravce či Dobravce víme? Moc toho není. Velký otazník visí už u data její narození. Uvádí se rok 933 či 936, někdy dokonce i 940. A mnohdy se raději neuvádí vůbec. Nedivme se – jsme v hlubokém středověku a ženskému pohlaví se nevěnuje nijak velká pozornost. Doubravka byla dcerou knížete Boleslava I. a jeho manželky Biagoty. I její jméno známe jen z Boleslavem ražených mincí.

Solidní vzdělání i křesťanskou výchovu získala Doubravka u řádových sester v klášteře v bavorském Řezně a původně tam snad měla zůstat jako jeptiška či matka představená. Boleslav, kterému dali čeští kronikáři přívlastek Ukrutný, o ní také uvažoval jako o abatyši ženského kláštera, který plánoval zřídit v Praze. Jenže pak náhle rozhodl jinak! V šedesátých letech desátého století totiž uzavřel spojenectví s polským knížetem Měškem I. a rozhodl se vše pro jistotu stvrdit sňatkem. Chvíli váhal mezi Doubravkou a její, údajně snad o deset let mladší sestrou Mladou. Ta byla ve věku mnohem příznivějším pro uzavření manželství.

Polskou kněžnou

Těžko říci, jakou roli ve výběru nevěsty hrál sám Měšek. Nakonec však volba padla na Doubravku. Možná rozhodlo její vzdělání, zkušenosti, kontakty. Kdo ví? Doubravka prý nebyla jeho první ženou. Než se Měšek nechal pokřtít, měl údajně sedm žen! Pro úplnost ještě dodejme, že se na konci 19. století objevila hypotéza, že i Doubravka byla před svatbou s Měškem už jednou vdaná a zplodila v tomto svazku syna.

Jisté ale je, že v roce 965 se Doubravka stala manželkou knížete Měška z rodu Piastovců, zakladatele polského státu. Doplula za ním po Odře do Vratislavi, města, které údajně založil její dědeček Vratislav. A jako křesťanka sem přivedla mnoho církevních vzdělanců té doby. Historikové předpokládají, že v její družině byl i Jordan, první polský biskup, který mohl být jejím osobním zpovědníkem. A hlavně hned na začátku přesvědčila svého pohanského manžela, aby se nechal pokřtít.

Křest podmínkou manželství

„Nebudu s vámi sdílet lože,“ položila prý Doubravka nůž na krk svému manželovi. Pro Měška bylo přijetí křesťanství jednoznačně výhodné a přínosné. Stalo se tak rok po svatbě v roce 966, tedy přesně před 1050 lety. Díky tomu, že se Polsko, tehdy ještě země Polanů, stalo křesťanským státem, teoreticky získalo právo na jistou ochranu - žádný jiný křesťanský panovník je nemohl napadnout. Brzy na to bylo založeno polské biskupství v Poznani.

Manželství Doubravky a Měška bylo pokládáno za šťastné a vzešlo z něj několik dětí. Doubravka nejspíš ve „státním zájmu“ nedodržela svou podmínku, protože už v roce 966, kdy Měšek teprve přijal křest, se narodil Boleslav Chrabrý, první polský král.  Někdy se ale uvádí, že se narodil až o rok později. Doubravčina dcera Sigrid se stala švédskou a dánskou královnou. Kromě toho Doubravka porodila dceru neznámého jména, která se měla pravděpodobně provdat za jednoho z pomořanských knížat.

Ochlazení česko-polských vztahů

Dalším Doubravčiným synem měl údajně být i Vladivoj, který jí ale čest nedělal. Na počátku 11. století se mihl na českém trůně - podle některých historiků ho sem dosadil jeho bratr Boleslav Chrabrý. Vladivoj tu ale nadělal víc škody než užitku, až se nakonec upil k smrti. Je možné, že Doubravka měla s Měškem dětí více, ale zemřely v útlém věku, či nebyly „dost důležité“. Každopádně, historie o nich mlčí.

Dospělosti svých potomků se Doubravka bohužel nedožila. Zemřela v roce 977 a údajně ji pochovali v katedrále v Hniezdně. Přesné místo jejího posledního odpočinku ovšem neznáme. Měšek ji přežil o patnáct let. Doubravčina nečekaná smrt zasáhla nejen manžela a její ještě malé děti, ale negativně ovlivnila i do té doby příznivý vývoj česko-polských vztahů.