Dlouhá desetiletí výzkumu: Jupiter je už dlouho v hledáčku NASA
První sonda NASA proletěla kolem Jupiteru před dlouhými 43 lety, zájem americké kosmické agentury o tuto planetu ale stále nepolevuje
Když meziplanetární sonda Juno počátkem letošního července (2016) vstoupila na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter, rozhodně nebyla první strojem NASA, který se k Jupiteru dostal.
První průlety kolem Jupiteru
V NASA mají ve skutečnosti dlouhou tradici průzkumu největší planety Sluneční soustavy. Začalo to už v sedmdesátých letech minulého století, kdy se do vydaly do vesmíru sondy Pioneer 10 a Pioneer 11. Kolem Jupiteru proletěly v letech 1973 (Pioneer 10) a 1974 (Pioneer 11), přičemž získaly první detailní pozorování a snímky z blízkosti, jak planety Jupiter, tak i okolních měsíců a samozřejmě i slavné Velké rudé skvrny. V roce1979 proletěly kolem Jupiteru sondy Voyager 1 a 2 a během několika měsíců získaly přes 52 tisíc snímků plynného obra a jeho měsíců.
Na svých cestách Sluneční soustavou Jupiter v blízkosti míjely i sondy Ulysses (1992, 2004), Cassini (2000, 2003) a New Horizons (2007). Všechny získaly množství zajímavých snímků i vědeckých dat, jak o planetě Jupiter, tak i o Jupiterových měsících.
Galileo na oběžné dráze Jupiteru
První pozemskou sondou, která vstoupila na oběžnou dráhu Jupiteru, se v roce 1995 stala sonda Galileo. Ve stejném roce vypustila atmosférickou sondu, která krátce zkoumala horní vrstvu atmosféry Jupiteru. Plynného obra studovala do roku 2003, kdy svoji činnost sonda završila řízeným pádem na Jupiter.
TIP: Dostaveníčko s vládcem bohů: Sonda Juno zítra vstoupí na oběžnou dráhu Jupitera
Na výzkumu Jupiteru se samozřejmě podílí i Hubbleův vesmírný teleskop, který od zahájení činnosti v roce 1990 sleduje plynného obra již více než čtvrtstoletí. Významně se podílel na sledování srážky rozpadlé komety Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem, k níž došlo v červenci 1994 a často též pozoruje Velkou rudou skvrnu a další zajímavé jevy na plynném obru i v jeho okolí.
