Druhohorní thescelosaurus disponoval supersmysly pro život v podzemí
Výpočetní tomografie výjimečně zachovalé lebky thescelosaura ukázala, že tito čtyřmetroví a zhruba 300 kilogramů vážící dinosauři, zřejmě žili pod zemí.
Thescelosaurus byl asi čtyřmetrový, zřejmě býložravý a robustně stavěný dinosaurus ze skupiny ornitopodů. Pro paleontology byl tento tvor zajímavý snad jen jen tím, že žil na samotném konci křídy, v době pádu osudové planetky v Chicxulubu.
Teď se ale ukázalo, že se vědci mýlili. Neuroanatomická analýza mozku thescelosaura totiž prozradila, že tito nenápadní ornitopodi pravděpodobně disponovali pozoruhodnými „supersmysly“, které jim umožňovaly žít pod zemí. Thescelosaurové tak podle nových zjištění dokázali žít přímo pod nohama obávaných tyranosaurů a triceratopsů.
Zajímavější, než se původně zdálo
„Je to vážně ironie. Paleontologové tyto tvory považovali za velice nudné,“ přiznává paleontoložka Lindsay Zannová ze Severokarolínské univerzity a vedoucí oddělení paleontologie Přírodovědného muzea. „Thescelosaurus byl pro nás vzrušující zhruba jako toust. Když jsme se na něj ale podívali důkladněji, uvědomili jsme si, že na kombinaci jeho slabých a silných smyslů je něco povědomého.“
Lindsay Zannová a její kolega David Button z britské Bristolské univerzity proskenovali výjimečně dobře zachovalou fosilii lebky thescelosaura Thescelosaurus neglectus pomocí výpočetní tomografie a na základě získaných snímků dokázali rekonstruovat jeho mozkovou tkáň. Výsledky svého výzkumu badatelé zveřejnili v nejnovějším vydání vědeckého časopisu Scientific Reports.
TIP: Dinosauří pěvci: Obrnění pinakosauři se zřejmě projevovali podobně jako ptáci
Podle vědců měl thescelosaurus výjimečně vyvinutý čich a naopak velmi špatný sluch, obzvláště v oblasti vyšších frekvencí. Slyšel asi jen 15 % frekvencí, které může zachytit lidské ucho a 4 až 7 % frekvencí, které slyší psi a kočky. Takové uspořádání smyslů, společně s mohutně stavěnými končetinami, vedlo badatele k závěru, že thescelosauři pravděpodobně žili pod zemí. Podobná ekologická strategie je přitom mezi neptačími dinosaury doposud prakticky neznámá a ukazuje, že tato skupina byla ještě rozmanitější, než bychom čekali.
