Čtyřdenní pracovní týden zavádí stovka britských firem

Konzervativní Británie zažívá opatrné změny na trhu práce. Stovka tamních společností přistoupila na změnu délky pracovního týdne – ten bude nově čtyřdenní, aniž by se tato změna negativně promítla do výše mezd zaměstnanců. 

Společnosti, které se do projektu zapojily, dohromady zaměstnávají 2 600 lidí, což je pochopitelně jen nepatrný zlomek britské pracující populace, skupina 4-Day Week Campaign, která zkrácení délky pracovního týdne propaguje ale doufá, že tyto firmy stanou předvojem budoucích zásadních změn.

Změny napříč Evropou

Dvě největší společnosti, které se do projektu přihlásily, jsou Atom Bank a globální marketingová společnost Awin, z nichž každá ve Spojeném království zaměstnává okolo 450 lidí. Většina zapojených firem se rekrutuje z oblasti služeb, jako jsou technologie nebo marketing. Přihlásili se ale i někteří zaměstnavatelé podnikající ve výrobě a stavebnictví.

Čtyřdenní pracovní týden při stejném objemu práce a stejné mzdě navrhla již letos v únoru také belgická vláda. Změna vstoupila v platnost minulý týden s tím, že zaměstnanci se mohou rozhodnout, zda zkrácení pracovního týdne akceptují. Pro Belgičany to ale neznamená méně práce – její objem se nijak nemění. Politickou podporu má čtyřdenní pracovní týden například ve Finsku a experimenty v tomto směru probíhaly nebo stále probíhají ve Švédsku. Kratší pracovní týden alespoň z části funguje například ve státní správě v Dánsku a na Islandu. V Německu přijalo kratší pracovní týden již více než 150 firem.

Stejná produktivita za méně hodin? Ne všude

Zastánci čtyřdenního týdne tvrdí, že pětidenní model je reliktem ekonomického věku a čtyřdenní pracovní týden zlepší duševní pohodu zaměstnanců a tím i produktivitu práce. Pro některé společnosti zase nabídka čtyřdenního pracovního týdne představuje zajímavý benefit, který jim pomáhá udržet si stávající zaměstnance nebo získávat nové.

Zatímco společnosti podnikající v oblasti technologií a služeb patří k pionýrům změn, pro některé obory se kratší pracovní týdny zatím neosvědčují. Experiment s šestihodinovou pracovní dobou (což je ekvivalent čtyřdenního pracovního týdne), který probíhal ve zdravotnickém zařízení ve Švédsku například ukázal, že tamní zdravotní sestry se sice cítily méně stresované a pochvalovaly si zlepšenou kvalitu života, vedení ale muselo k 68 stávajícím sestrám přijmout 17 dalších, aby nedošlo k omezení rozsahu péče.

Současné změny na pracovním trhu ve Spojeném království přicházejí v době vrcholícího experimentu, do kterého se letos v červnu zapojilo 70 firem, zaměstnávajících více než tři tisícovky zaměstnanců a zaměstnankyň. Cílem experimentu bylo zjistit, zda a jakým způsobem se změnila produktivita práce, ale i například to, zda se kratší pracovní týden promítá do dušení pohody zaměstnanců a jejich zdravotního stavu.

TIP: V soukolí osamělé společnosti: Japonsko svírá epidemie samoty a přepracování

První výstupy potvrzují pozitivní dopady změn – 88 % zapojených společností v zářijovém průzkumu uvedlo, že čtyřdenní pracovní týden pro jejich podnikání během zkušebního období fungoval „dobře“. Zhruba 95 % dotázaných společností uvedlo, že produktivita práce buď zůstala stejná, nebo se od zavedení změn zlepšila.