Co nabídne červnová noční obloha: Putování za jižním klepetem

Červen je měsícem nejkratších a nejsvětlejších nocí v roce a také měsícem letního slunovratu. Ten letošní nastane 21. června v 6:24 SELČ, kdy Slunce vstoupí do znamení Raka a začne astronomické léto. Čekání na alespoň trochu tmavé hvězdné nebe se v tomto období protáhne až k půlnoci. Mezitím ozdobí oblohu několik nápadných stálic – Spica ze souhvězdí Panny, Arcturus z Pastýře, Antares ze Štíra, Vega z Lyry, Altair z Orla nebo Deneb z Labutě. 

Obří planety

Oči všímavého pozorovatele však objeví i dva jasné objekty navíc: První, žlutobílý, se bude ukrývat v souhvězdí Panny; druhý, nažloutlý, pak v Hadonoši. A na rozdíl od hvězd se nacházejí doslova za rohem – vždyť světlo ze Slunce k nim putuje 43 a 79 minut. Už víte? Samozřejmě jde o planety: Ta první je největší ve Sluneční soustavě, zatímco druhou zdobí výrazný prstenec – Jupiter a Saturn! 

Obě tělesa představují hezký cíl pro dalekohled, nejlépe s objektivem o průměru minimálně 80 mm a alespoň s padesátinásobným zvětšením. V takovém případě na vás čeká čtveřice největších Jupiterových měsíců, dva tmavé oblačné pásy v atmosféře obří planety, Saturnovy prstence i jeho největší měsíc Titan. 

V polovině června nastává opozice Saturnu se Sluncem, takže planetu budeme moct sledovat po celou noc – bohužel jen velmi nízko nad obzorem, skrz nejhustší a značně neklidné vrstvy pozemské atmosféry, což pozorování dalekohledem příliš nenahrává. Poslední očima viditelná planeta, jasná Venuše, bude jako Jitřenka vidět až na ranní obloze nad východem. 

Za jižním klepetem

Kam ale na nebi zamířit za vlahého podvečera, kdy je pohled do vesmíru nejpříjemnější? Nabízí se třeba souhvězdí Vah, v první polovině noci tedy jihozápadní obzor. Nejsnazší je vydat se od nápadné hvězdy Spica z Panny směrem doleva, kde narazíte na druhou nejjasnější stálici Vah s obtížně vyslovitelným jménem Zubenelgenubi. Původ pojmenování je třeba hledat v arabském označení hvězdy, jež znělo „az-zubaná al-janúbí“, tedy „jižní klepeto“. A čí? Jen se rozhlédněte po okolí: Hned vedle Vah najdete souhvězdí Štíra, a právě do něj stálice v minulosti patřila. 

Na nebi se Zubenelgenubi nachází v těsném sousedství ekliptiky, a do její blízkosti tak občas zavítá Měsíc či některá z planet. Někdy ji mohou zmíněná tělesa dokonce zakrýt. Velmi výjimečné jsou zejména planetární zákryty, na ten nejbližší si však budeme muset počkat až do roku 2052, kdy se Zubenelgenubi schová za Merkurem.

A co o stálici prozradí malý dalekohled? Třeba to, že se jedná o hezkou fyzickou dvojhvězdu tvořenou bílou a žlutou složkou – α2 Lib a o něco slabší α1 Lib. Jeden oběh kolem společného těžiště jim přitom trvá úctyhodných 200 tisíc roků. Kdybychom se do této pozoruhodné soustavy vydali, zabrala by nám cesta rychlostí světla „pouhých“ 77 let.

Pokud bychom zakotvili v blízkosti bílé složky, jevil by se nám její nažloutlý souputník jako extrémně nápadná hvězda, jejíž jasnost by stonásobně převyšovala jas Venuše na pozemském nebi. Navíc by hned bylo zřejmé, že bílá α2 Lib sama tvoří dvojhvězdu (její složky však dělí menší vzdálenost než Zemi a Slunce). A nakonec – rozbor spektra nažloutlé α1 Lib naznačuje, že i ona nejspíš představuje těsný dvojčlenný systém. Zubenelgenubi je tedy dobře maskovaná čtyřhvězda!

Východy a západy Slunce

21. června v 6:24 SELČ vstupuje Slunce do znamení Raka; nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno nízko nad východem
• Mars – nepozorovatelný
• Jupiter – viditelný v první polovině noci
• Saturn – viditelný po celou noc
• Uran – viditelný ráno nad východem
• Neptun – viditelný ráno nad jihovýchodem

Úkazy na nebi

• 3. června – Venuše v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 46° od Slunce)
• 3. a 4. června – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
• 9. června – setkání Měsíce a Saturnu na noční obloze
• 15. června – Saturn v opozici se Sluncem
• 20. a 21. června – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nízko nad východem
• 30. června – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny v první polovině noci

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno