Einsteinův nebo též Einsteinův–Chwolsonův prstenec představuje přímý důsledek platnosti obecné teorie relativity. Podle ní gravitace ovlivňuje pohyb nejen hmotných, ale i nehmotných částic, v tomto případě fotonů: Při průletu kolem hmotného tělesa se jejich trajektorie zakřiví. Dojde tak jednak ke zdánlivému posunu zdrojového objektu na obloze (a to úhlově dál od tělesa s gravitačním vlivem) a také ke změně jeho vzhledu.
TIP: Einsteinova teorie funguje: Vědci úspěšně provedli doposud nejpřesnější test
Pokud nastane velmi vzácná situace, kdy se vzdálený objekt, hmotné těleso působící jako gravitační čočka (například galaxie) a pozorovatel ocitnou v jedné přímce, vzniknou zdánlivé obrazy vzdáleného zdroje ve všech směrech kolem gravitujícího tělesa – utvoří se tedy jakýsi světelný prstenec.
Astronomové tyto projevy gravitace nejčastěji pozorují v hustých kupách galaxií, kde existuje vysoká pravděpodobnost, že se některý z členů kupy na obloze zarovná se vzdálenějším objektem. Pokud není překrytí v přímce dokonalé, objevují se různé neúplné Einsteinovy prstence, kříže či zdvojené obrazy.
