Čistota půl zdraví: Jak mýdla z Marseille a z Ústí dobyla svět
Už před staletími Francouzi vynalezli unikátní mýdlo, jehož kvalitu často nepřekonají ani ty nejlepší výdobytky moderní chemie. Značkou marseilleské mýdlo se ale mohou pyšnit už jen čtyři továrny
Marseilleské mýdlo – zaručený recept na skvrny všeho druhu i mýdlo, které nepodráždí ani jemnou pokožku miminek. Zkrátka univerzální voják na poli hygieny. A také suvenýr, který jde na dračku nejen v Marseille.
Žádné tajnosti
Na výrobu pravého marseilleského mýdla nepotřebujete supermoderní techniku, vystačíte si s málem. Důkazem je nejstarší z továren – La Savonnerie Le Fer à Cheval – založená v roce 1856. „Naše značka je zárukou toho, že dodržujeme tradiční výrobní postup. Používáme výhradně rostlinný olej, nepřidáváme žádné parfémy, barviva nebo konzervanty,“ zdůrazňuje ředitel marseilleské továrny Bernard Demeure.
Dnes tady, stejně jako před sto padesáti lety, používají ty samé ingredience: sodu, mořskou vodu, hydroxid sodný a olej, a to buď palmový nebo olivový – podle toho je pak mýdlo bílé nebo zelené. Marseilleské mýdlo proto poznáte i podle barvy – třeba levandulové už není pravé.
Stejně jako suroviny, ani postup výroby není žádné tajemství. Všechny ingredience jednoduše smícháte a vaříte tak dlouho, dokud nevznikne hustá hmota.
„V 19. století museli ubozí dělníci všechno odnosit ručně, dnes máme naštěstí potrubí, kterým suroviny přivádíme. Princip výroby je ale naprosto stejný. Všechno zahříváme, dokud nevznikne pasta, a tu vaříme dál, dokud se sůl a soda zcela nerozpustí,“ vysvětluje vedoucí výroby Michel Benconi. Po deseti dnech zahřívání se hustá směs nalije do forem, kde pozvolna tuhne.
Ochránci mýdla
Postup výroby se nemění už od roku 1688, který byl pro slávu čisticího zázraku zlomový. Francouzský král Ludvík XIV. vyhlásil zákon, kterým výrobu i složení mýdla striktně upravil. Ovšem zatímco v roce 1924 jej vyrábělo 132 podniků, dnes už jsou jen čtyři.
„My čtyři zbývající výrobci jsme založili sdružení, jehož cílem je ochrana marseilleského mýdla. Existuje spousta padělků a my chceme, aby lidé věděli, co je co,“ vysvětluje Daniel Boetto, ředitel jedné z marseilleských továren.
Na rozdíl třeba od šampaňského totiž neexistuje ochranná značka, a pod názvem marseilleské mýdlo se tak mohou prodávat i pestrobarevné varianty. Čtveřice výrobců ctících tradice proto usiluje o zisk certifikátu geografického určení.
Jak podotýká jedna ze zákaznic: „Jestli se vyrábí v Marseille nebo v Číně, to je zkrátka rozdíl.“ Už jen proto, že nezbytnou složkou výroby je voda ze Středozemního moře. Marseilleské mýdlo je zkrátka pokladem Francie, který už po staletí zbavuje domácnosti špíny a Francouzky prý i vrásek. Možná proto ho zbožňoval už sám Král slunce, Ludvík XIV.
Nejslavnější český jelen
Věděli jste, že slova „čistota půl zdraví“ nejsou prastarým lidovým rčením, ale snad nejslavnějším českým reklamním sloganem? V minulém století byla součástí masivní reklamní kampaně na podporu prodeje české mýdlové legendy – jádrového mýdla s jelenem. Proslulou nažloutlou kostku začal vyrábět řezník Georg Schicht už v roce 1848. A udělal s ní díru do světa. Když v roce 1907 zemřel, zaměstnával jeho rodinný podnik více než dva tisíce lidí v rozlehlé továrně v Ústí nad Labem (dnešní SETUZA) a jeho ústřední produkt byl nejznámějším mýdlem ve střední Evropě.
