Čínští astronomové vystopovali hvězdu vystřelenou z hvězdokupy Messier 15
Pátrání po původu vysokorychlostních hvězd odhalilo stálici, která zřejmě pochází ze starobylé kulové hvězdokupy Messier 15.
Kulové hvězdokupy jsou seskupení těsně gravitačně provázaných hvězd, která jako celek obíhají kolem center galaxií. Astronomové je vnímají jako přírodní laboratoře, které nám dovolují detailně zkoumat evoluci hvězd a galaxií. Přispět mohou zejména k objasnění vzniku a evoluce raných galaxií. Vznik kulových hvězdokup totiž zřejmě souvisí s obdobími intenzivní tvorby hvězd v raných galaxiích.
Jednou z nejstarších kulových hvězdokup je Messier 15 (známá též jako NGC 7078), která vznikla přibližně před 12,5 miliardami let. Nachází se ve vzdálenosti asi 35 700 světelných let od Sluneční soustavy. Hvězdokupa má průměr asi 88 světelných let, obsahuje hmotu asi 560 tisíc Sluncí a je zřejmě domovem černé díry střední velikosti s hmotností 1 700 až 3 200 Sluncí.
Vystřelená hvězda
Čínský výzkumný tým, který vedl Yang Huang z Univerzity Čínské akademie věd v Pekingu, nedávno pátral po tzv. vysokorychlostních hvězdách (high-velocity stars), které by mohly být „vystřeleny“ působením gravitačních sil z kulové hvězdokupy. Díky analýze dat Sloanovy digitální prohlídky oblohy (SDSS) a evropské vesmírné observatoře Gaia objevili slibného kandidáta, který by mohl pocházet právě ze zmíněné hvězdokupy Messier 15.
Jak vyplývá z doposud nerecenzované studie na platformě arXiv, jde o hvězdu J0731+3717, která se řítí rychlostí 418,71 kilometrů za sekundu. Je stará asi 13 miliard let, má velmi nízkou metalicitu, její hmotnost je asi 0,69 Slunce a povrchová teplota 6 062 kelvinů. Hvězdu J0731+3717 pozorujeme ve vzdálenosti asi 4 200 světelných let od Sluneční soustavy.
Badatelé zjistili, že se hvězda J0731+3717 dnes sice nachází ve vzdálenosti asi 37 500 světelných let od hvězdokupy Messier 15, propočítání její trajektorie zpět do minulosti ale naznačuje, že se přibližně před 21 miliony let nacházely společně s hvězdokupou ve stejné oblasti vesmíru. Objevená stálice i hvězdokupa navíc podle vědců vykazují velmi podobné stáří a metalicitu, což ukazuje na jejich společný původ.
S největší pravděpodobností došlo k tomu, že hvězda J0731+3717 byla vymrštěna slapovými silami z velice těsné blízkosti centra hvězdokupy. Podle vědců se mohla v té době nacházet ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky (150 milionů kilometrů) od černé díry.