Čínský teleskop FAST odhalil největší plynnou strukturu kolem galaxií

Stephanův kvintet je slavnou skupinou pěti galaxií v souhvězdí Pegase. Astronomové ho objevili v roce 1877 a od té doby nás nepřestává fascinovat. V jednom ze svých prvních pozorování se na něj zaměřil i Vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Nedávno si tuto skupinu galaxií vzal na mušku čínský radioteleskop s největší anténou na světě, čili FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), a přinesl zajímavý objev. Kolem galaxií Stephanova kvintetu se rozkládá monumentální oblak atomárního vodíku, který je doposud největší strukturou tohoto typu, jaké jsme zatím ve vesmíru pozorovali.

Monstrózní oblak Stephanova kvintetu

Toto obrovité a zároveň nesmírně řídké mračno má velikost přes 2 miliony světelných let. Kdyby bylo vedle Mléčné dráhy, sahalo by až téměř ke Galaxii v Andromedě. Podle vedoucího výzkumu Cchung Sü (Cong Xu) z Čínské akademie věd jde o největší strukturu atomárního plynu, jaká kdy byla nalezena u skupiny galaxií.

Mapa atomárního vodíku (zobrazená jako červený opar) v okolí Stephanova kvintetu. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Atomární plyn, ve vesmíru konkrétně vodík, hraje zásadní roli při vzniku nových hvězd. Není ale výjimkou, že se dostává ven z galaxií, do mezigalaktického prostoru. Dochází k tomu například při splývání galaxií. Výsledkem jsou mračna vodíku kolem galaxií, která mohou být, jak se teď ukázalo, skutečně obrovská.

TIP: Kosmická pavučina: Mezigalaktický prostor je protkaný dlouhými vlákny vodíku

V případě Stephanova kvintetu obklopuje mračno plynu čtyři z pěti galaxií „kvintetu“. Galaxie NGC 7317, NGC 7318a, NGC 7318b a NGC 7319 totiž tvoří navzájem gravitačně provázanou skupinu, která je od nás vzdálená přibližně 290 milionů světelných let. Pátá galaxie „kvintetu“, NGC 7320, se ve skutečnosti nachází téměř desetkrát blíž a do kvintetu se promítá jen zdánlivě.