Čím se liší planeta a hnědý trpaslík?
Určit přesnou hranici mezi velkou planetou a hnědým trpaslíkem, tedy nesvítící hvězdou, není snadné
Velké plynné planety i hnědí trpaslíci patří mezi tzv. substelární objekty neboli plynná tělesa, která nepovažujeme za hvězdy. V současnosti astronomové zohledňují tři kritéria, podle nichž lze posoudit příslušnost k jedné či druhé kategorii, a tím prvním je způsob vzniku. Oběžnice se zřejmě formují převážně v těsném okolí stálic, v protoplanetárních discích – vznikají tudíž ze zbytkového materiálu, který se nestal součástí hvězdy. Oproti tomu hnědí trpaslíci se nejspíš utvářejí podobně jako hvězdy z prachoplynné mlhoviny, pouze na ně nezbude dostatečné množství látky, aby se proměnili ve stálici.
S uvedeným úzce souvisí druhé kritérium čili hmotnost. Modely ukazují, že tělesa zhruba se 13–80násobkem hmotnosti Jupitera lze podle vnitřní struktury považovat za hnědé trpaslíky. Nezapálí se u nich termojaderná reakce běžného vodíku, což definuje hvězdu, ale v minulosti u nich proběhla termojaderné reakce deuteria – těžkého vodíku. U planet přitom nedojde ani k ní. Třetí rys pak představuje spektrum: Plynné oběžnice jsou totiž oproti hnědým trpaslíkům zřejmě bohatší na složitější molekuly. V reálné klasifikaci se využívá kombinace všech tří kritérií, ani tím však často nelze garantovat jednoznačnost.
