Chytré české úly umí poznat „náladu“ včel i odhalit parazitické roztoče
Říká se, že co Čech, to muzikant. Podle statistik by však populární úsloví mohlo znít i jinak: Co Čech, to včelař. Medovému řemeslu kdysi propadl také Pavel Mach a dnes má na kontě revoluci, jakou včely nepamatují – do úlů zavedl moderní technologie a úspěch slaví už i v zahraničí
„V úlech se ukrývá spousta informací, které stojí za to sledovat a dál využít,“ přibližuje včelař z Losiné na Plzeňsku, jenž momentálně pečuje přibližně o stovku včelstev. Pracuje přitom v IT branži. „Vždycky mě lákalo ty dvě profese spojit. Před několika lety jsme proto s kolegou vytvořili systém senzorů, který se vkládá do úlů,“ doplňuje. Vývoj trval tisíce hodin a obnášel spojení znalostí i experimentování jak z oblasti elektroniky a programování, tak včelaření.
Esemeska od včel
„Systém měří různé veličiny jako teplotu či frekvenci bzučení,“ popisuje Pavel Mach, který se po čtyřiceti letech hobby včelaření nebojí spojit tradici s vyladěnými technologickými inovacemi. A jak dodává spoluautor vynálezu Lukáš Pivoňka, pouze u popsaných funkcí rozhodně nezůstalo.
Výsledkem se stal sofistikovaný program, k němuž patří mimo jiné kamera, váha, GPS lokátor, mikrofon – a především „mozkovna“, která získané informace odešle ke zpracování speciálně naprogramované umělé inteligenci. Ta přijatá data vyhodnotí a výsledek včelaři sdělí například pomocí SMS zprávy. „Nic podobného u nás ani ve světě neexistuje,“ podotýká Pivoňka.
Počítání roztočů
Hlavní výhoda spočívá podle Macha v možnosti včas zareagovat, pokud včelař obdrží negativní výsledky měření: „Nemůžeme totiž být u včel neustále, a i kdybychom je měli na zahradě u domu, tak úly pořád neotvíráme. Když mi však přijde zpráva, že se stalo něco abnormálního, mohu jednat rychleji.“
Technologiemi vyšperkovaný úl dokáže podle frekvence bzučení poznat například „náladu“ včel nebo odhalit, zda se uvnitř nevyskytli obávaní roztoči rodu Varroa. „Padají na podložku dole v úle, včelař ji vyfotí a díky našemu systému ihned zjistí, kolik roztočů se tam vyskytuje. Pak může například snadno odvodit, jaké množství chemických přípravků použít,“ objasňuje Mach.
Naše novinka na Maltě
Chytrých úlů se dnes v Česku využívá kolem pěti set, ale do budoucna by jich mohly být tisíce. Zájem už navíc projevili i v zahraničí. „Ve spolupráci s jedním maltským včelařem řešíme pokrytí pomocí senzorů ve Středozemí, kde by rádi sledovali rozvoj svých včelstev,“ popisuje autor myšlenky.
TIP: Milionový nápad: Vynálezce včelího úlu získal za pár dnů 4 miliony dolarů
Zároveň však již stihl rozjet další projekt: Uzavřel smlouvu s několika školami v Praze a v Plzni a na střechy jejich budov umístí úly kompletně osazené senzory. Nápadů navíc nosí v hlavě spoustu, a jak říká, zatím zdaleka nekončí. Doufá, že by mohla novinka zaujmout i vědce, kteří by díky ní získali snadný přístup k dosud obtížně dosažitelným informacím.