Četbou k vítězství: Američané posílali svým vojákům na frontě tisíce knih
Četba knih na frontách druhé světové války přispěla významně k úspěchu americké armády. Tuto „zbraň“ však v roce 1944 ohrozily politické intriky předvolebního boje.
V předvečer největší námořní invaze 2. světové války vojáci věděli, že se prakticky kdykoli mohou vydat z jižního pobřeží Anglie přes La Manche do Normandie, aby tu otevřeli novou frontu. Každý den nasedali do člunů, jako kdyby se právě dnes měli vylodit. A každý den se zase vraceli zpět na ubikace.
Patrick O’Neill shodí ze zad těžký batoh a na něj pokládá pušku. Zašátrá v kapse. Vytáhne krabičku cigaret. Posadí se na podlahu, škrtne zapalovačem a než vyfoukne kouř, sahá do druhé kapsy pro ohmatanou knížku v měkkých deskách.
„Co čteš?“ houkne na něj od vedlejšího kavalce jeho kamarád Terrence Jarvis.
„Jmenuje se to V Brooklynu roste strom.“
„Kdo to napsal?“
„Nějaká ženská. Betty Smithová.“
„A jaký to je?“
„Jo, docela dobrý.“
„Půjčíš mi ji, až to dočteš?“
„Ale jo, klidně,“ odtuší O’Neill.
Pokud budeme ještě naživu, bleskne mu ještě hlavou, ale pak už se pohrouží do četby.
Paperbacky pro frontu
Americká armáda dodala svým vojákům za celou druhou světovou válku 122 951 031 knih. Ty představovaly v zásobování vojsk stejně důležitou položku jako potraviny, léky nebo munice. Byl to jeden z významných prostředků k udržení duševní rovnováhy a bojové morálky. Vojákům se stýskalo po domově a blízkých. Často nedělali celé dlouhé dny nic jiného, než že čekali v nejistotě. Sáhli proto po jakémkoli čtivu, jen aby se rozptýlili a ukrátili vlekoucí se čas. Američtí knihkupci proto založili neziskovou organizaci Council on Books in Wartime a s její pomocí začali v edici zvané Armed Services Editions produkovat paperbacková vydání románů. Kniha musela být skladná a co nejlehčí, aby ji voják mohl nosit stále s sebou a měl ji kdykoli k dispozici.
Základní náklad knih z Armed Services Editions byl 50 000 výtisků, ale mnohé knihy byly vydány v podstatně vyšším počtu. Kniha spisovatelky Betty Smithové V Brooklynu roste strom pojednávající o osudech chudých irských imigrantů v New Yorku patřila k těm populárnějším. Vojáci dostávali knihy nejrůznější kvality a žánrů. Od westernů a detektivek, až po klasiku a viktoriánskou poezii. „Knížky jsou tu stejně oblíbené jako fotky hezkých děvčat,“ psal jeden americký voják domů z fronty.
Hrozba cenzury
Přísun knih na frontu ohrozila sobota 7. listopadu roku 1944, kdy mají Američané zvolit hlavu státu. Boj o přízeň voličů se rozpoutal už s předstihem v Kongresu. Republikánští a demokratičtí rivalové se tu přetahují o detaily zákona, jenž má nově určit podmínky pro volby vojáků bojujících na frontě. Když je příslušný zákon, tzv. Soldier Voting Bill, počátkem roku 1944 konečně schválen, vloudí se do něj nebezpečná poznámka. Vpašuje ji tam republikánský senátor Robert A. Taft. Vsuvka celkem neurčitou formulací zakazuje vládě distribuovat mezi vojáky jakékoli tiskoviny, které lze považovat za politickou propagandu. V konečném důsledku může tato na první pohled nevinná douška ohrozit průběh bojů na frontě. Vůbec není jisté, jestli cenzura některé knihy z edice Armed Services Editions povolí. Jiné mohou dostat vojáci se začerněnými pasážemi.
Válka idejí
Zdaleka nešlo jen o to, že by si vojáci neměli čím krátit dlouhou chvíli. Ve hře je i ideál svobody slova. Když se ve třicátých letech dostanou v Německu k moci fašisté, hoří na ulicích a náměstích hranice knih, které neodpovídají nacistické ideologii. Stejně se chovají Němci ve všech zemích, které obsadí. Svět včetně Spojených států to vnímá jako projev krajního barbarství. Američtí knihovníci dokonce zahájí „protiakci“. Vyzvou veřejnost, aby více četla a porazila tak Německo ve „válce idejí“.
Knihovníci spustí kampaň Victory Book Campaign, během které veřejnost daruje armádě 18 milionů knih. Jenže mnohé z nich jsou knížky pro děti! Jiné zas mají tvrdou vazbu a příliš velký formát. To nakonec vede ke vzniku už zmíněné edice Armed Services Editions. Ale vojáci dostávají i poněkud „kontroverzní“ knihy. Například Hitlerův životopis Der Führer: Hitlerův nástup k moci od německo-židovského novináře Konrada Heidena či román Věčná Ambra od Kathleen Winsorové, který byl kvůli popisu sexuálních scén v některých státech a městech USA zakázán. Ty a jim podobné dodatek vážně ohrožuje. Americe hrozí, že bude za cenzuru knih pro vojáky srovnávána s Německem a jeho knižním paličstvím. Ve „válce idejí“ by se to rovnalo kruté prohře.
Vzdělanější vojáci
Council on Books in Wartime mobilizuje novináře, aby se postavili proti Taftovu dodatku. V médiích se vzedme vlna odporu. Taft v jedné bouřlivé diskusi nakonec přizná, že pouze nechtěl, aby vládnoucí demokraté případně výběrem knih na frontu agitovali ve prospěch Roosevelta. Od této „cenzurní pojistky“ rázem dávají pryč ruce i ti, kdo ji předtím podporovali. Pro distribuci knížek na frontu nakonec platí jen jedno omezení: nároky na dopravu přes oceán. Vojáci tak o přísun čtiva nepřijdou.
Plody četby sklízí Amerika nejen ve válce, ale i v míru. Průměrný americký branec, který rukoval do druhé světové války, měl za sebou jedenáct let školní docházky a knihy dobrovolně nečetl. Za války ale spousta mladých mužů přišla čtení na chuť. Doma jim jako válečným veteránům nabídli volný vstup na univerzity. Dva miliony z nich toho využily a začaly studovat. Mnozí právě proto, že za války hodně četli a dlouhé vysedávání nad knihami jim při studiu nedělalo větší problémy.
