Cestoval Afroditin chrám v čase? Proč stojí na mnohem mladších základech?
Archeologie určitě není nudná práce. Své o tom vědí řečtí odborníci, kteří v Soluni zkoumali chrám se záhadnou minulostí. Ten totiž vypadá, jako by se přemístil v čase o sedm století
Při rutinních vykopávkách odkryli archeologové starobylý chrám bohyně lásky Afrodity, který pochází z 6. století př. n. l. Na tom by nebylo nic tak tajemného, kdyby nezjistili, že chrám zřejmě cestoval v čase. Je totiž postaven na mnohem mladších základech, tedy zcela obráceně, než velí logika. Základy pocházejí až z římské doby, z 1. století n. l. Jak je to možné?
Zastánci konspiračních teorií jásali a prohlašovali, že o své minulosti vlastně nic nevíme. Archeologové ovšem brzy vrátili úder. Zjistili, že starověcí architekti záhadný chrám kus po kuse rozložili a jako gigantické puzzle znovu složili na novém místě. Přesné důvody tohoto obtížného přesunu však zůstávají dodnes záhadou.
TIP: Ve východním Srbsku vykopali římský hrob s kletbami
Z dobových pramenů ovšem víme, že v 1. století n. l. stál ve městě chrám Julia Caesara. Významný římský diktátor byl zpravidla uctíván spolu s Afroditou, matkou mytického hrdiny Aenea, zakladatele Říma a bájeslovného otce Římanů. Historici se proto domnívají, že přesun chrámu mohli obyvatelé Soluně zorganizovat proto, aby se zavděčili novému římskému císaři Oktaviánovi. Chtěli se tak nejspíše omluvit za to, že v předchozí občanské válce podporovali císařovy nepřátele Antonia a Kleopatru.
Chrám byl poprvé odkryt v roce 1936. Pak ale nadlouho upadl v zapomnění a „ke slovu“ se znovu dostal až v roce 2000 kvůli demolici domu, pod kterým se nacházel. Tehdy také archeologové přišli na „záhadu“ římského schodiště a o sedm staletí starších sloupů. Dnes je z chrámu odhalena jen část, zbytek je skryt o několik metrů níž.
Válčící Řím
V roce 44 př. n. l. byl v senátu zavražděn diktátor Gaius Julius Caesar. Jeho přívrženec Marcus Antonius a adoptivní synovec Gaius Octavius však v následné občanské válce spiklence porazili. Následovnictví bylo poté svěřeno Octaviovi, který se stal císařem Oktaviánem. Marcus Antonius tedy spojil své síly s egyptskou královnou Kleopatrou a s pomocí jejího bohatství doufal v ovládnutí Říma. V následné válce byl ovšem Oktaviánem poražen a spáchal spolu s Kleopatrou sebevraždu.