Cesta za nalezením vnitřního klidu: Je meditace jen nafouklá bublina?

Meditaci se po celém světě věnují miliony lidí. Její historie sahá tisíce let nazpět a provází v různých obměnách mnoho kultur, etnik, náboženských i filozofických směrů. Tento fenomén tedy nemohl uniknout pozornosti vědců, a ti jej již po mnoho let podrobují různým výzkumům. A vědeckým studiím se opravdu daří prokazovat pozitivní vliv meditace na lidské tělo, zdraví a mozek. Dnes není pochyb o tom, že meditace a různé relaxační techniky působí blahodárně na lidskou psychiku i organismus, snižují napětí ve svalech, dochází při nich ke zpomalování srdečního rytmu a celkově pomáhají lidskému tělu odpočívat.

Výzkumy z posledních let prokazují i řadu dalších efektů, které meditace může přinášet: například změny v šedé kůře mozkové, a dokonce i její obnovu v některých specifických oblastech. Rozvoj technologií umožňuje odborníkům lepší a detailnější zkoumání různých procesů, jež se dějí v tomto fascinujícím a nesmírně složitém lidském orgánu během samotné meditace nebo při jejím dlouhodobém praktikování. Při zkoumání různých vlivů na mozek také vstupuje do hry nedávné zjištění z 20. století, že organizační a řídící centrum organismu je tzv. neuroplastické, čili schopné se vyvíjet a měnit i v průběhu dospělého života. Je tedy opravdu možné, že vliv meditace na organismus je něco víc než pouze trochu zveličený účinek prosté relaxace.

Meditační techniky a vědomé bytí

Různých meditačních a relaxačních technik existuje nespočetné množství. Velká část z nich má svůj základ v některých náboženských směrech nebo filozofiích, jiné vznikají jako sekulární pouze za účelem práce s vlastní myslí. Mezi ty nejzákladnější patří způsob meditace, jehož podstatou je vědomí přítomného okamžiku. V tomto stavu se mysl ustálí v bezpředmětném pozorování. Tuto techniku lze obecně nazvat meditací všímavosti, anglicky mindfulness, a právě ona bývá předmětem řady výzkumů. Mindfulness meditace je založena na relativně jednoduchém principu, kdy se meditující snaží nezúčastněně pozorovat a nijak nehodnotit psychické dění, ať je jakékoliv.

To se může při prvních pokusech zdát téměř nemožné, protože lidský mozek má tendenci zaplavovat mysl různými myšlenkami tím naléhavěji, čím více se je snažíme potlačit, ale s trochou cviku a s použitím správných technik to lze brzy zvládnout. Na základě principů mindfulness vyvinul profesor Jon Kabat-Zinn již na konci sedmdesátých let 20. století na lékařské fakultě univerzity v Massachusetts léčebný program pro snižování stresu, tzv. Mindfulness-based stress reduction (MBSR).

Cílem programu byla pomoc pacientům lépe zvládat stres a různé projevy jeho dlouhodobého působení, jako je úzkost, deprese a vyčerpání. Západní medicína využívá intervence založené na mindfulness pro snižování stresu a zdravotních příznaků již desítky let a v USA a západní Evropě program poskytují stovky zdravotnických zařízení.

Měřitelné změny v mozku 

Mezi nejznámější výzkumy potvrzující fyziologicky prospěšné účinky meditace patří ten, který provedli vědci z Harvardské univerzity v nemocnici v Massachusetts. Trval osm týdnů, během nichž skupina 16 dobrovolníků pravidelně meditovala každý den přibližně půl hodiny. Hlavní autorka Sara Lazar, která vede v Massachusettské nemocnici psychiatrický výzkumný program, využila pro zkoumání dobrovolníků zejména techniky zobrazování mozku. Dobrovolníkům byly zhotoveny snímky mozku pomocí magnetické rezonance dva týdny před zahájením bádání a následně i po jeho skončení. Tyto snímky byly následně porovnány a analyzovány. Odborníci se v analýze zaměřovali zejména na ty části mozku, na nichž byly patrné změny v jeho stavbě.

Z výzkumu vyplynulo, že soustředěná meditace má za následek měřitelné změny v mozku v oblastech spojených s pamětí, vědomím sama sebe, empatií a stresem, konkrétně v hipokampu, zadní cingulární kůře, mozečku a dalších jeho částech. Mozky nově meditujících také zaznamenaly zmenšení amygdaly, oblasti mozku spojené se strachem, úzkostí a agresivitou. Menší velikost amygdaly korelovala také se sníženou úrovní stresu.

Iniciátorka výzkumu účinků meditace na lidský mozek Brita Holz, členka týmu v Massachusettské nemocnici, k zjištěným výsledkům uvedla: „Je úžasné si uvědomit, že je lidský mozek tvarovatelný a že právě my můžeme pomocí meditace hrát aktivní roli při jeho přetváření, což se projeví na celkovém lepším zdraví a kvalitě lidského života.“ 

Výzkum meditace v České republice

První český neurovědecký výzkum meditace a jejího vlivu na mozkovou aktivitu začal v roce 2013. Tým vedený neurologem MUDr. Oldřichem Vyšatou se zaměřil na zmiňovanou meditaci všímavosti (mindfulness) a hledal rozdíly mezi meditujícími a nemeditujícími. Projektu se zúčastnilo sedm zkušených a pravidelně meditujících a kontrolní skupinu tvořilo naopak sedm lidí bez předchozí zkušenosti s meditací. Vědci průběžně analyzovali signály z EEG (elektroencefalografie), což je diagnostická metoda používaná k záznamu elektrické aktivity mozku. Zkoumali zejména, jakým způsobem se vzájemně ovlivňují různé části mozku.

Dosavadní výsledky zkoumání například ukázaly, že je možné s vysokou mírou přesnosti odlišit zkušené meditující od nemeditujících právě v souvislosti s odlišnou aktivitou různých částí mozku, především ve frontální (čelní) a okcipitální (týlové) oblasti.

Praktické využití meditace a technik mindfulness v tuzemském prostředí je možné ilustrovat například na tréninkovém programu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Odborníci z univerzity vytvořili osmitýdenní program pro studenty, vyučující a zaměstnance, během kterého s pomocí sociálních sítí rozesílají přihlášeným lidem zprávy, v nichž jim ukazují různé meditační metody. Program pomáhá účastníkům především se zvládáním stresových situací. Podobné programy fungují i v zahraničí, zejména ve Velké Británii a ve Spojených státech.