29. září 1938, se v Mnichově sešli nejvyšší představitelé Velké Británie (Neville Chamberlain), Francie (Édouard Daladier), Itálie (Benito Mussolini) a Německa (Adolf Hitler). Podepsali zde Mnichovskou dohodu, podle níž mělo Československo do 10. října postoupit Německu pohraniční Sudety a část pohraničního území také Polsku a Maďarsku.
Zástupce československé strany velvyslanec Vojtěch Mastný se nemohl jednání zúčastnit, ačkoli byl přítomen. Jeho úkolem bylo pouze oznámit výsledky jednání vládě.
Dopoledne 30. září zasedala na Pražském hradě vláda za přítomnosti prezidenta Beneše a náčelníka generálního štábu Ludvíka Krejčího. Rozhodovali se, zda přijmou verdikt, anebo povedou zemi do války. V případě, že by vláda a prezident odmítli přistoupit na mnichovskou dohodu, hrozila nejen válka s Německem, ale i s Polskem a případně i s Maďarskem. Zvítězil pragmatismus a ještě dopoledne vláda dohodu přijala.
TIP: Okleštěné Československo: Krátký život druhé republiky
Do deseti dnů mělo přes milion Čechů a Slováků opustit své domovy v pohraničí a zanechat tam svůj majetek. Ti, kteří zůstali, přišli o svá národnostní a občanská práva. Československo ztratilo v důsledku mnichovského diktátu svá hospodářsky i strategicky významná území. Roku 1942 prohlásily mnichovskou dohodu za neplatnou Velká Británie a Francie, o dva roky později Itálie a roku 1973 Německo.
