České podnebí se mění: Nové Česko je teplejší a sušší
Počasí dokáže čas od času překvapit. K posuzování, co je ještě „normální“, slouží meteorologům tzv. klimatické normály, které letos už po deseti letech aktualizovali (dříve stačily třicetileté aktualizace). Nyní vycházejí z dat za období 1991 až 2020. Co z nich vyplývá?
Na příležitostné výkyvy počasí jsme zvyklí, přesto zpravidla tušíme, co čekat od jednotlivých ročních období. Podle aktuální zprávy meteorologů bychom však měli postupně začít své představy upravovat: Hodnoty, jež v minulosti spadaly do kategorie „extrém“, se totiž pomalu dostávají mezi dlouhodobý normál.
Průměrná roční teplota stoupla oproti starému modelu o 0,4 °C, přičemž nejvíc je rozdíl patrný během ledna, června a srpna, kdy se zvýšení blíží 0,9 °C. Co se týče srážek, čísla zůstávají stejná. Leckterý laik by tak mohl snadno nabýt dojmu, že se vlastně nic neděje. Z hlediska pocitového vnímání je sice letní jednostupňový rozdíl skutečně zanedbatelný, ovšem v přírodě se může i takový detail projevit poměrně výrazně. Stoupající teplota a stagnující srážky vytvářejí rovnici s jednoznačným výsledkem: Voda se v krajině udrží kratší dobu, takže do budoucna můžeme čekat víc sucha.
Prší jindy než dřív
Zatímco průměrné množství vody skrápějící naši krajinu se příliš nemění – s výjimkou Libereckého a Královéhradeckého kraje, kde zaznamenali pokles přibližně o 4–5 % – distribuce srážek se za poslední tři dekády proměnila výrazně. Během dubna, listopadu a prosince je jich až o 5 % méně než dřív, přitom právě v uvedených měsících hraje vláha v krajině obzvlášť důležitou roli. Pro úplnost dodejme, že dlouhodobě prší v Česku nejméně v únoru a nejčastěji naopak deštníky vytahujeme v červenci.
TIP: Počasí na objednávku: Dokážeme řídit počasí, nebo povedou experimenty ke katastrofě?
Průměrná roční teplota se nyní na našem území pohybuje okolo 8 °C, nicméně v oblasti mírného pásma podobný údaj mnoho nevypovídá: Nejchladnější měsíc představuje leden s dlouhodobým normálem −2 °C, kdežto v červenci se vzduch zahřívá na 17,8 °C. V průběhu roku tak průměrné teploty kolísají přibližně na dvacetistupňové škále. Pokud bychom však do výpočtů zahrnuli i zjištěné rekordy, dostaneme se k rozmezí přesahujícímu 80 °C: Nejnižší naměřenou teplotu, konkrétně −42,2 °C, zaznamenali v únoru 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic, a naopak nejtepleji dosud bylo ve středočeských Dobřichovicích v srpnu 2012, kdy záznam ukázal 40,4 °C.
