Jak zahojit jizvy měst: Přeměna chátrajících továren na byty, kanceláře a obchody
Někteří spatřují ve rzi a rozkladu krásu, jiní zase skvělou příležitost budovat: Zaniklé továrny nebo zkrachovalé komplexy mají totiž obvykle vyřešenou infrastrukturu i výhodnou polohu, a k prosperitě jim proto stačí jen znovu vdechnout život
Pod pojmem „brownfield“ se skrývají staré a nevyužívané tovární objekty, zdevastované pozemky, bývalé železniční stanice a zemědělské či průmyslové areály. Zkrátka lokality, které v minulosti kypěly životem, ale postupem času přestaly být z různých důvodů užitečné a skončily opuštěné.
Pod slupkou rzi a zašlosti však nezřídka prosvítá potenciál, pro který by stálo za to torza minulosti oživit a vrátit je do rukou lidem – někteří stavitelé o nich dokonce mluví jako o skrytém zlatu. V Česku je podle národní databáze 517 brownfieldů a investicím do nich se věnuje státní agentura CzechInvest.
Úklid před stavbou
Nicméně řada stavitelů se do oživování brownfieldů nechce pouštět, protože náklady na zahájení stavby výrazně převyšují budování na zelené louce: Celková cena revitalizace se pohybuje v řádech desítek milionů korun (například přestavba sázavské huti Na Kácku vyšla na šestnáct milionů) a zahrnuje zejména náklady na demolici původních budov, případně sanaci průmyslových areálů. Často se totiž jedná o pozemky, které jsou po předchozím využívání kontaminované, tudíž se musejí kompletně vyčistit (viz Čistá půda).
TIP: Jak se bydlí v Evropě: Bytů je nadbytek, bydlení je nedostupné
Sanací pozemků však případné komplikace nekončí: „Například mnohé brněnské brownfieldy jsou nevyhovující kvůli špatnému územnímu plánu. Jejich revitalizace je v současnosti buď zcela nemožná, nebo je omezena do takové míry, že pro investory není ekonomicky výhodná. Setkáváme se i s odporem obyvatel v okolí. Často mají pocit, že stará chátrající továrna již do lokality ‚tak nějak patří‘ a měla by se zachovat,“ tvrdí Alexej Veselý z developerské společnosti Trikaya. Poukazuje i na skutečnost, že bezprizorní stavby, do nichž neinvestuje ani město, postupně stále víc chátrají a ohrožují okolí.
Připraveni na budoucnost
Podobná opuštěná místa však mají rovněž nezpochybnitelná pozitiva: Rekultivací nevyužitého průmyslového areálu mohou stavitelé vytvořit zónu plnou života v lokalitě, kde již mnohdy existuje kompletní infrastruktura. Často se jedná například o budovy velkých továren z předminulého a minulého století, jež vyrostly v samotném srdci města, aby byly pro dělníky co nejdostupnější.
„Mnoho brownfieldů se nachází uvnitř města, v lokalitách, které jsou dobře dostupné, mají vyřešenou dopravu, inženýrské sítě i trasy zásobování,“ dodává Veselý. „Navíc preferujeme výstavbu uvnitř města oproti jeho rozrůstání do okolí. Nechceme vytvářet sídelní kaši, ale kompaktní a funkční osídlení.“
Výhodné pro všechny
Zvelebování opuštěných areálů uvnitř města je výhodnější nejen z hlediska životního prostředí, ale i pro obec: Pokud investoři budují své projekty blíž k centru, nemusí magistrát následně vyčlenit tolik peněz na rozvoj infrastruktury či rozšiřování hromadné dopravy. Z rozpadajících se prostor se stávají moderní byty, kanceláře, školky, restaurace nebo třeba obchody. Pro stavitele je pak taková úspěšná obnova zašlé části města skvělou reklamou.
V neposlední řadě pomáhá městům a developerům Evropská unie, která na sebe bere část nákladů. Například do Moravskoslezského kraje přiteklo mezi léty 2007 a 2015 z evropských fondů přibližně 519 milionů korun: Díky nim ožilo 61 brownfieldů, jež se proměnily v travnaté plochy, parky, sportovní areály nebo parkoviště.
Neutuchající život
„Brownfieldy jsou obrovskou příležitostí i pro hlavní město. Mohly by z nich vzniknout nové městské části, kde budou lidé bydlet, pracovat i trávit volný čas. Nevyužívané a neprostupné areály bývalých továren dnes totiž často celé čtvrti navzájem oddělují,“ dodává k revitalizaci brownfieldů Petr Hlaváček, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, a pokračuje: „Představme si třeba holešovické Bubny. Dnes jde o oplocené nepřístupné území, které lidé musejí při každodenních cestách dlouze obcházet. Přitom by tam mohl stát plnohodnotný kus města s byty, parky, náměstími, obchody či kancelářemi.“
Nelze jednoduše zhodnotit, zda se brownfieldy hodí víc pro výstavbu bytů, nebo komerčních prostor. Pro město je však přínosné, pokud vznikají lokality nabízející obojí. Dobře namíchaný mix je totiž nutný k tomu, aby místo žilo a fungovalo 24 hodin denně po celý rok a aby se nevytvářela osamocená ghetta ani zóny, kam lidé chodí jen za prací.
Jak vyčistit půdu
Zvelebování opuštěných městských ploch jde ruku v ruce s výzkumem a vývojem technologií pro čištění pozemků od nejrůznějších chemikálií. Méně toxické zamoření se odstraňuje například pomocí tzv. bioremediace: V praxi se do nevyhovující půdy nasadí mikroorganismy, které nežádoucí látky postupem času přemění na neškodné nebo pomohou v boji stávajícím mikroskopickým obyvatelům.
O krok dál zachází tzv. fytoremediace, jež se využívá například při zanesení půdy těžkými kovy (třeba kadmiem, olovem či rtutí). V takovém případě bývají brownfieldy osazeny rostlinami, které při růstu natahují kovy do stonku a listů. Osvědčili se tak například zástupci rodu laskavců, konopí či řepka olejka.
Tým z Michigan State University se dokonce zaměřuje na výzkum, kdy by se do kontaminované půdy nasadila kukuřice, proso nebo třeba sója, přičemž by pak dospělé rostliny měly dvě funkce: V první řadě by čistily pozemek, při sklizni by je však dál bylo možné využít pro výrobu biopaliv.
Odsávání výparů
Jinou metodu představuje například sběr půdních výparů: Do kontaminovaného pozemku se zavedou tzv. extrakční pumpy, které nasávají vzduch z okolí. „Zkažená“ zemina se tak provzdušní a škodliviny z ní ve výparech odcházejí do sacích pump. Ty je pak vyvádějí do sběrnice na povrch, kde se pokračuje jejich další úpravou.
Obzvlášť odolné znečištění, zasahující až do podzemních vod, lze vyřešit chemickou oxidací: Při ní se do zamořených pozemků „naočkují“ koncentrované látky jako například ozon, které pak vyvolávají reakce i v chemikáliích, jež se jinak rozkládají jen velmi neochotně.
