Bitva o Korálové moře (3): První neúspěch japonských ozbrojených sil

Japonské císařství se v první polovině roku 1942 vezlo na vítězné vlně. Dosavadní úspěšné válečné tažení přispívalo k víře v brzké ovládnutí nejen asijského kontinentu, ale také Tichomoří a k vytvoření takzvané Velké východní Asie. Bitva v Korálovém moři však znamenala první japonský neúspěch

03.07.2022 - Tomáš Svoboda



Obloha nad Korálovým mořem byla 7. května 1942 od brzkého rána velice rušná. Již první letecký průzkum deseti dauntlessů pátral po letadlových lodích. Kolem osmé hodiny se na americké letadlové lodi USS Yorktown objevila zpráva, že byly pozorovány dvě japonské letadlové lodi a čtyři křižníky.

Úder naslepo

Operační velitel kontradmirál Frank J. Fletcher, aniž by si depeši ověřil, ihned nařídil provést letecký útok. Po deváté hodině vzlétlo z letadlové lodi USS Lexington 50 letadel, zejména dauntlessů doplněných několika wildcaty a devastatory. Zhruba o půl hodiny později vzlétlo 43 letounů v podobném složení i z Yorktownu. Mezitím přišla zpráva z průzkumného B-17 o objevu jedné letadlové lodi o 100 km severněji, než hlásila původní zpráva.

Nastalý zmatek vyřešilo až přistání jednoho z dauntlessů, který původní depeši odesílal. Na vině byla chyba v kódování. Fletcher tak nechal odletět dvě třetiny útočných sil v domnění, že byl objeven úderný svaz, zatímco letouny ve skutečnosti útočily na svaz invazní. Přitom se současně z druhé strany přibližovaly ZuikakuŠókaku. Ani přes nepřesnou informaci Fletcher útočné skupiny neodvelel a nutno říci, že mu přálo štěstí.

Zkřížení mečů

Kolem 11. hodiny se před letouny objevila letadlová loď obklopená křižníky a torpédoborcem. Jednalo se o podpůrný krycí svaz kontradmirála Aritoma Gotóa s lehkou letadlovou lodí Šóhó. Rozpoutala se bitva. Než ohromení Japonci stihli zareagovat, snášely se již k letadlové lodi střemhlavé dauntlessy doprovázené torpédujícími devastatory.

První vlna z Lexingtonu ale neměla úspěch. Zato piloti dorazivší o něco později z Yorktownu se vyznamenali. Šóhó inkasovala 13 zásahů pumami, sedm torpédy a potopila se. Letouny se vrátily na mateřské lodě a Fletcher již toho dne zůstal obezřetný. Křižníky nebyly hlavním cílem, tušil, že v blízkosti se nacházejí ještě dvě letadlové lodě nepřítele. Počasí ale průzkumu nepřálo, proto bylo další pátrání odloženo na 8. května.

Blázinec

Také japonským průzkumníkům se již ráno 7. května podařilo objevit první americké lodě. Kolem osmé hodiny ranní ohlásil jeden z letounů Takagiho úderného svazu americký „křižník“ a „letadlovou loď“. Pozorování zřejmě proběhlo z uctivé vzdálenosti, jelikož se ve skutečnosti jednalo o tanker Neosho a torpédoborec Sims. Japonský velitel letadlových lodí kontradmirál Tadaiči Hara udělal stejnou chybu jako Fletcher a bez potvrzení informace zavelel k útoku.

Kolem deváté hodiny zaútočila první vlna 78 letadel, zejména Aiči D3ANakadžima B5N ze ZuikakuŠókaku, avšak ta se s nepřesnou muškou a s nepořízenou opět vrátila zpět. Druhá vlna 36 střemhlavých bombardérů útočící asi o hodinu později už byla zkázonosná. Sims se po třech zásazích 250kg pumami rozlomil a zakrátko, po mohutném výbuchu, i potopil. Přežilo pouze 15 mužů. Tanker Neosho dostal sedm zásahů pumami, a dokonce se na jeho palubu zřítilo i jedno D3A. Přesto úder vydržel, ačkoliv se bezmocně houpal ve vlnách. Část posádky zpanikařila z obavy před výbuchem nafty a naskákala do moře a do dvou záchranných člunů. Mnozí z nich se stali obětí krutého oceánu a počasí.

Odpolední klidný režim 7. května 1947 narušily americkým námořníkům v Korálovém moři Takagiho plány. Rozhodl se, že i přes neklidné moře a blížící se soumrak vyšle několik zkušených pilotů pátrat po amerických plavidlech. Kolem půl páté vzlétlo z japonských lodí 12 D3A a 15 B5N. Brzy byly pohlceny těžkou oblačností a nakonec se musely po neúspěšném pátrání obrátit k návratu.

Samé omyly

Japonci ale netušili, že je zachytily americké radary. Ihned vzlétlo několik wildcatů a zaútočily na japonské letouny. Překvapení piloti bombardérů se brzy začali stahovat, ale tím den plný omylů nekončil. V domnění, že jde o vlastní loď, přiblížili se Japonci k Yorktownu a chystali se přistát. Nedorozumění si nevšimli ani Američané a k rozpoznání strojů došlo až těsně při průletu nad palubou.

Děla začala pálit, avšak Japoncům, kteří tehdy kvůli odlehčení již měli odhozená torpéda a pumy, se podařilo uniknout. Nakonec se na letadlové lodě vrátilo pouhých sedm japonských letounů, Američané odepsali celkem šest letadel, tři z útoku na Šóhó a o další tři přišli při útoku na japonskou bombardovací vlnu. Sedmý květen tedy přinesl oběma stranám alespoň informace o pozicích nepřítele. Noc proběhla klidně.

Lexington na mušce

Osmého května kolem půl deváté ráno obě strany lokalizovaly vzájemně pozice. Japonská útočná vlna vzlétla dřív a čítala zhruba 70 letadel. O chvíli později odpověděli Američané v počtu kolem 80 strojů. Oba svazy se minuly a američtí piloti v 11 hodin přes nepřízeň počasí zahlédli nepřátelský úderný svaz. Zatímco Zuikaku se ztrácela v náhlé přeháňce, Šókaku byla vidět dobře. Dvě vlny útoků zasáhly loď pouze dvěma pumami a požár, který se rozpoutal na palubě, posádka brzy uhasila.

Horké chvíle mezitím zažívaly obě americké letadlové lodě. Nad jejich palubami se po jedenácté hodině rozpoutal lítý boj, ve kterém měla obratnější zera navrch, a japonské bombardéry se mezitím soustředily na Lexington, který utrpěl dva zásahy torpédem, a na jeho palubu dopadlo pět pum. Zdálo se ale, že poškození není kritické. Celý útok trval devět minut. Pod palbou se ocitl také Yorktown, ale díky své obratnosti vyvázl téměř bez újmy. Pouze jediná puma prolétla čtyřmi palubami a explodovala.

Přestože se situaci na Lexingtonu podařilo zdánlivě stabilizovat, ve 12.47 se znenadání ozvala exploze: v podpalubí vybuchly nahromaděné benzinové výpary. Loď zahalil kouř a požáry šlo hasit jen těžce.

Nerozhodně?

Situace se zdramatizovala ve 14.45, kdy přišel další výbuch. Na záchranu lodi už nebylo ani pomyšlení a začala evakuace posádky a akceschopných strojů. V 18.30 se z opuštěné lodi ozvala obrovská detonace. Vybuchly sklady torpéd a začaly hořet nádrže. Poslední úder z milosti dostala Lexington od torpédoborce Phelps. Poté Fletcherův svaz opustil Korálové moře. Japonci se pokusili o marné pronásledování, ale v domnění, že potopili obě letadlové lodě Američanů, se taktéž brzy stáhli. Bleskurychle opravený Yorktown pak na Japonce o měsíc později u Midway zapůsobil jako zjevení.

TIP: Rozhodující bitvy druhé světové války: Pohřebiště japonských letadlovek

Bitva v Korálovém moři byla vůbec první námořní leteckou bitvou v dějinách, vše vybojovaly letouny a nepřátelské lodě se ani nezahlédly. Takticky Američané bitvu prohráli. Ztráta letadlové lodi, tankeru, torpédoborce, 66 letadel a 543 mužů převýšila ztrátu japonské lehké letadlové lodi, torpédoborce, 77 letadel a 1 057 mužů na straně japonské. Strategicky lze ale vítězství připsat Američanům. Rozhodně zahradili cestu japonským invazním silám k Austrálii a poškozením jejich letadlových lodí způsobili, že se nemohly zúčastnit rozhodující bitvy u Midway.


Další články v sekci