Bitevní křižník Scharnhorst: Postrach moří i prokleté plavidlo
Scharnhorst byl bitevní křižník sloužící v německé Kriegsmarine. Už stavbu samotného plavidla Scharnhorst provázely smůla a smrtelné nehody
Jméno nesl křižník po proslulém pruském maršálovi z 19. století Gerhardu von Scharnhorst a spolu s ním v německém Wilhelmshavenu Němci stavěli jeho sesterskou loď Gneisenau, pojmenovanou rovněž po významném vojevůdci z dob napoleonských válek.
V prvních měsících roku 1941 obě lodi operovaly v Atlantiku, kde se jim podařilo potopit pár spojeneckých lodí a staly se postrachem britských konvojů. Protože se následně ve svém kotvišti v Le Havre staly cílem spojeneckých náletů, byly kvůli škodám na nějaký čas vyřazeny z činné služby. V roce 1943 se Scharnhorst vydal spolu s plavidlem Tirpitz na sever, přičemž v září toho roku zaútočili oba na spojeneckou základnu na Špicberkách.
TIP: Korzárův konec: Konec německého bitevního křižníku Scharnhorst
Poté Scharnhorst kotvil v norských fjordech, odkud 25. prosince 1943 vyrazil zaútočit na britský konvoj. Angličané však zprávu zachytili a dekódovali, takže na německý bitevní křižník čekala silná skupina britských válečných lodí. Ty jej nakonec v bitvě u Severního mysu potopily, přičemž se zachránilo jen 36 námořníků. V září roku 2000 byl potopený Scharnhorst objeven norskou expedicí.
