Bílkovinná bomba: Také v Česku roste zájem o jedlý hmyz

Evropská komise zatím jako takzvané nové potraviny schválila tři druhy: potemník moučný, cvrček domácí a saranče stěhovavá. Na budějovickém agrosalonu Země živitelka to řekla Petra Škvorová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity. 

Hmyzí farmy nejdřív dodávaly hlavně pro zoologické zahrady, teď už i potravinářům. „Hmyz by mohl být časem doplněk velkochovů zvířat. Ne že bychom krávy nahradili tím červíkem. Bude to doplněk k bílkovině, protože hmyz je opravdu bílkovinná bomba. V mokré hmotě je to stejné jako hovězí maso. Ještě dřív, než se dostane (na talíř) pro lidi, ujme se jako krmivo pro hospodářská zvířata,“ míní Škvorová.

Hmyzí ekostrava

Potravina, která nebyla v EU typická před rokem 1997, potřebuje vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Evropská komise přijala doporučení úřadu pro tři druhy, schválila je jako nové potraviny. Dalších devět bude projednávat. Důvodů, proč hmyz takto využít, je podle vědkyně víc.

„Má oproti ostatním zvířatům nižší spotřebu zemědělské půdy, potřebuje poměrně málo vody. Krávám vyčítáme skleníkové plyny, tady nic takového není. Hlavní věc je konverzní faktor: kolik toho musí živočich sníst, aby přibral jeden kilogram hmotnosti. Hmyz je chladnokrevný živočich, to znamená, že energii, kterou přijímá, nespotřebovává na vytopení vlastního těla. A i díky tomu je ten konverzní faktor velmi nízký,“ řekla Škvorová.

TIP: Pavouci, cvrčci a vosí larvy: Japonsko objevuje pokročilou hmyzí gastronomii

Když se hmyz namele na prášek, dá se jako hmyzí moučka přidat do běžných potravin, třeba do těstovin. Jako částečná náhrada mouky. „Pro konzumenta je to mnohem více stravitelné, protože to má v potravině, kterou běžně zná, a nevidí ten tvar,“ řekla Škvorová. Hmyzem je v ČR nyní povolené přikrmovat ryby, drůbež, prasata a domácí mazlíčky. Někteří lidé jím zkouší krmit ryby či králíky.