Avro Rota Mk.I: První britský vrtulník
Za druhé světové války došlo k prvnímu bojovému nasazení vrtulníků. Jeden z prvních vírníků patřil britský Avro Rota Mk.I
Mezi vzdušné síly užívající během druhé světové války vírníky náleželo rovněž britské Královské letectvo. Provozovalo vojenské stroje Rota Mk.I i původně civilní Avra 671. RAF pro vírníky nalezlo smysluplné využití při kalibrování pobřežních radarů, velmi důležitých pro obranu ostrovů. Při této činnosti piloti těžili z unikátních letových vlastností strojů dané koncepce.
V roce 1934 zakoupila společnost A. V. Roe and Co. Ltd. sídlící v Manchesteru licenční práva na produkci dvoumístné autogiry Cierva C.30A. Ta mimochodem představovala snad nejúspěšnější Ciervův typ a současně nejrozšířenější vírník všech dob: vzniklo na 148 exemplářů.
Avro 671 Rota Mk.I
- Rozpětí (rotor): 11,28 m
- Délka: 6 m
- Vzletová hmotnost: 816 kg
- Max. rychlost: 153 km/h
- Dostup: 2 440 m
- Max. dolet: 465 km
- Pohonná jednotka: 1× hvězdicový Armstrong Siddeley Genet Major
- Výkon motoru: 105 kW OSÁDKA: 2 muži
- Uživatelé (rota MK.I): Velká Británie
Licenční práva zakoupila také francouzská společnost Lioré et Olivier, která vyprodukovala 25 exemplářů LeO C.301 s motory Salmson 9NE. Letouny se dočkaly omezeného užití u Armée de l'Air i námořního letectva Aéronautique Navale. V Německu C.30A produkovala pod označením C 30 Heuschrecke (kobylka) firma Focke-Wulf. Postavila 40 strojů s motory Siemens Sh 14A. Britské ministerstvo letectví objednalo pro zkoušky při spolupráci s armádou 10 (později 12) C.30A 14. února 1934.
Objednávku zastřešily specifikace šité na míru Ciervovy konstrukce. Stroj obdržel vojenské označení Rota Mk.I (tovární znělo Avro 671). RAF je přebíralo od srpna 1934 do května následujícího roku. Vzniklo také 66 civilních a exportních strojů Avro 671, stavěných v Manchesteru a distribuovaných prostřednictvím Ciervovy pobočky v Hanworthu. Řada původně civilních britských C.30A byla po vypuknutí války zabavena RAF.
