Astronomové objevili jednu z nejmladších exoplanet
Astronomové objevili díky příznivé souhře okolností exoplanetárního novorozence. Pokud by byla Země lidským padesátníkem, nově objevená exoplaneta TIDYE-1b by byla stará pouhých 12 dnů.
Planety se obvykle rodí z plochého disku prachu a plynu a jsou tak pro nás prakticky neviditelné. Prachoplynový disk totiž nově vznikající planety zakrývá. Za normálních okolností trvá nejméně pět milionů let, než se disk vyčistí natolik, aby bylo možné nově vzniklé planety našimi přístroji detekovat. V případě exoplanety TIDYE-1b ale měli vědci štěstí – její disk je nakloněný a exoplaneta svou mateřskou hvězdu obíhá pod jiným úhlem než prachoplynový disk.
Exoplaneta TIDYE-1b obkrouží svou mateřskou hvězdu jednou za devět dnů a podle vědců se v budoucnu stane superzemí nebo minineptunem, zástupcem početné rodiny exoplanet, které v naší Sluneční soustavě nemáme.
Exoplanetární novorozenec
Stáří objevené exoplanety vědci odhadují na pouhé tři miliony let a jde tak o jednu z vůbec nejmladších objevených exoplanet. Pro srovnání – Země je stará 4,5 miliardy let, a pokud by byla lidským padesátníkem, bylo by exoplanetě TIDYE-1b pouhých 12 dnů.
Exoplanetárního novorozence vědci objevili v molekulárním mračnu v Býku, což je rozsáhlá soustava temných mlhovin, vzdálená od nás zhruba 520 světelných let. Mateřskou hvězdou exoplanety je červená hvězda třídy M, která je přibližně o polovinu větší a než Slunce a o polovinu chladnější.
Samotná exoplaneta má hmotnost odpovídající 0,3 hmotnostem Jupiteru (95 hmotností Země) a poloměr téměř stejný jako Jupiter. Stále je ale zahalená vodíkovým obalem a po dokončení svého vývoje se podle vědců smrskne na dva až čtyři poloměry Země. Právě její velký poloměr a nízká hmotnost z ní činí zajímavého kandidáta pro budoucí pozorování pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba.
