Arnošt Hrad: Hrdina československé armády a symbol nesouhlasu s kapitulací
Než by se podvolil mnichovskému diktátu, rozhodl se četař Arnošt Hrad raději spáchat sebevraždu. Zastřelil se služební pistolí v objektu československého opevnění
Arnošt Hrad se narodil v pražské čtvrti Bohnice jako nejmladší ze čtyř dětí. Učil se na obecné a občanské škole a poté studoval na odborné živnostenské škole pokračovací, po jejímž absolvování se stal číšníkem. Vojenskou službu nastoupil 1. října 1936 v Litoměřicích u 4. roty pěšího pluku 2. Mezi listopadem 1936 a dubnem 1937 absolvoval poddůstojnickou školu s výtečným prospěchem. Byl povýšen na svobodníka v říjnu téhož roku na desátníka.
Od 11. září sloužil jako velitel stráže a velitel družstva u 1. strážní roty Strážního praporu III v Králíkách. Z jeho části byl 15. ledna 1938 zřízen IV. prapor hraničářského pluku 6 a Arnošt Hrad byl k němu v únoru formálně přemístěn. Ještě před tím absolvoval speciální výcvik osádek těžkého opevnění. Dnem 16. dubna byl povýšen na četaře.
Nesouhlas s kapitulací
Při všeobecné mobilizaci v září 1938 se stal příslušníkem osádky pěchotního srubu K-S 14 U cihelny poručíka pěchoty Karla Kociána. Poté, co přišel rozkaz k opuštění objektu se 3. října v době prací na vyklizování objektu postřelil služební pistolí. Na následky zranění ještě téhož dne před půlnocí zemřel v nemocnici v Červené Vodě.
Zanechal po sobě trojici dopisů, ve kterých svůj čin vysvětloval neochotou opustit hranici odvolávaje se na svou povinnost vůči obraně vlasti a k památce svého otce padlého na východní frontě během první světové války. Dopisy byly určeny matce, veliteli a podřízeným. Podle jeho přání byl 10. října pohřben ve svém rodišti. Smuteční akt se stal tichou demonstrací nesouhlasu s kapitulací a jeho symbolem je Arnošt Hrad dodnes. Na památku jeho činu byla 2. října roku 1994 odhalena na stěně objektu, kde svůj čin spáchal, pamětní deska.
