Archeologové objevili záznamy psané dosud neznámým starověkým jazykem

Ve Střední Anatolii, přibližně 200 km východně od Ankary, se u dnešní turecké vesnice Boğazkale (dříve Boğazköy) nacházejí ruiny velkého starověkého města Chattušaš. Město bylo mezi 1650 až 1200 před naším letopočtem hlavním sídlem říše Chetitů.

Chetité byli nejen velmi zdatní a výbojní válečníci, velmi pečlivě si také pořizovali záznamy o svých bitvách. Archeologové na místě dávného sídla odkryli od osmdesátých let minulého století téměř 30 tisíc klínopisných hliněných tabulek. Většina z nich je psaná chetitsky, nedávný výzkum ale odhalil, že část zápisů je vyvedených v doposud neznámém jazyce. 

Objev na hliněných tabulkách

Luštění neznámého starověkého jazyka je teprve v počátcích, badatelé jsou ale přesvědčeni, že jde o jazyk etnika Kalašmů, kteří v pozdní době bronzové žili v severní Anatolii, především v severozápadní části v okolí dnešních měst Bolu a Gerede.

Kalašmové platili za vzpurný a bojovný národ, který Chetité museli opakovaně pacifikovat. Badatelé mají podezření, že dotyčné klínopisné tabulky popisují tehdejší rituál, který provozovali právě Kalašmové.

„Chetitové jsou pozoruhodní svým zájmem zaznamenávat rituály cizích etnik v jazyku onoho etnika,“ upozorňuje Daniel Schwemer, expert na starověký Blízký východ z německé Univerzity ve Würzburgu. Záznamy, sepsané písaři chetitského krále, odrážejí různé anatolské, syrské a mezopotámské tradice a přinášejí tak unikátní vhled do historie a zvyklostí dané doby.

TIP: Lingvisté luští nápisy dávné Kušánské říše

Nově objevený jazyk je na první pohled sice poněkud neobvyklý, je ale podle vědců patrné, že sdílí podobnosti s luvijštinou, kterou se mluvilo na území Chetitské říše. Jazyk podle profesorky Elisabeth Riekenové patří k rodině indoevropských jazyků, stejně jako luvijština a rovněž dávno vymizelá chetitština, která patří k vůbec nejstarším známým indoevropským jazykům.