Archeologové objevili v Číně zbytky 2 400 let starého splachovacího záchodu
Podle čínských médií se archeologům podařilo v ruinách starověkého paláce objevit zbytky zřejmě nejstaršího splachovacího záchodu na světě.
Archeologové na zbytky 2 200 až 2 400 let staré toalety narazili na lokalitě Jüe-jang, nacházející se poblíž čínského města Si-an, již během loňského roku, podrobnosti o nálezu byly ale zveřejněny teprve nyní.
Podle Liu Ruie z Institutu archeologie při Čínské akademii věd, byla toaleta pravděpodobně vyhrazena vysoce postaveným úředníkům během tzv. období válčících států (475-221 př. n. l.) a pozdější dynastie Čchin (221–206 př. n. l.). Toaleta byla umístěna uvnitř paláce a služebnictvo ji splachovalo ručně po každém použití. Objev je podle čínských archeologů dokladem důležitosti, kterou starověcí Číňané přikládali hygieně.
Klozetová historie
Za doposud nejstarší splachovací záchod byl považován ten, který pro anglickou královnu Alžbětu I. vymyslel a sestrojil na konci 16. století sir John Harington. Na anglického vynálezce navázal o dvě století později londýnský hodinář Alexandr Cummings, který dovedl Harringtonovo dílo zase o krůček dál. Jeho patent z roku 1775 totiž zvyšoval komfort toalet instalováním sifonu. Díky němu se zabránilo unikání nechtěných pachů do okolního prostoru.
O tři roky později se stal průkopníkem v sanitární oblasti další Angličan Joseph Bramah. Zručný truhlář byl prvním člověkem, který začal vyrábět toalety ve velkém. Jeho nový systém umožňoval například splachování pomocí rukojeti spojené drátem s uzávěrem záchodové mísy. Historie toalet ale sahá do historie mnohem hlouběji.
Podle některých historiků je možné, že první pokusy o vytvoření splachovacích záchodů vznikly již ve starověké Indii, kde se podařilo objevit 4 000 let staré drenážní kanály. Přímé doklady pro to ale vědci nemají. Toalety s vodou existovaly již ve skotské neolitické osadě 3 000 př. n. l., a také v řeckém paláci Knossos, vybudovaném v 19. století př. n. l.
TIP: Zavánějící problém: Jak středověká města nakládala s tunami lidských výkalů?
Skutečný rozmach v oblasti hygieny toalet ale přišel až s Římany – v roce 315 našeho letopočtu bylo v srdci Římské říše 144 veřejných záchodků. Tehdejší římské toalety sice nebyly splachovací, k očistě ale sloužila houba upevněná na dřevěné tyči, která se po použití namáčela a čistila v kádích s vodou. Římané brali chození na toaletu jako společenskou událost. Setkávali se zde s přáteli, vyměňovali si názory a dozvídali se zde důležité novinky.
