Archeologové nalezli v Ománu 4 300 let staré měděné ingoty
Vykopávky u města Ibra vedly k překvapivému nálezu tří měděných ingotů z rané doby bronzové
Němečtí archeologové Irini Biezeveldová a Jonas Kluge z Frankfurtské univerzity dostali tip na vykopávky od místních obyvatel v Ománu, poblíž města Ibra. Tip byl dobrý a přivedl je k objevu několika dávných osídlení. Badatelé zůstali na místě několik týdnů, dokumentovali zbytky budov a prováděli zkušební výkopy ve snaze objevit stopy, které by jim umožnily tyto nálezy datovat.
Běwhem vykopávek narazili na cosi zeleného. Ukázalo se, že jde o pořádný kus mědi, zoxidováním zbarveného do zelena, který tvořily tři měděné ingoty ve tvaru válců. Podle odborníků jde o vzácný nález. Měď o hmotnosti 1,7 kg tam zřejmě lidé zapomněli či ztratili, když museli dotyčné místo z nějakého důvodu opustit.
Biezeveldová a Kluge uspěli i s datováním a podařilo se jim nalezené osídlení zařadit do rané doby bronzové. Jeho stáří odhadují na zhruba 4 300 let. V těch časech bylo území dnešního Ománu jedním z nejvýznamnějších producentů mědi pro starověkou Mezopotámii, a také pro Harappskou kulturu, známou též jako kultura poříčí Indu, prosperující na území dnešního Pákistánu a Indie.
Měděné ingoty byly tehdy velmi žádaným zbožím, jak víme například díky klínopisným tabulkám z Mezopotámie. Ingoty se obvykle dále zpracovávaly na nástroje, zbraně a další výrobky. Proto se během archeologických vykopávek nalézají jen vzácně a ještě vzácnější jsou nálezy více měděných ingotů najednou.
TIP: Archeologové vykopali velkolepé ztracené dálnice Arábie z doby bronzové
Tavení mědi a výroba ingotů nepochybně vyžadovaly množství hořlavého materiálu. V tehdejším Ománu ale zřejmě nebylo jednoduché takový materiál zajistit. Budoucí výzkum by měl ukázat, jak vlastně výroba mědi v Ománu probíhala a jak lidé rané doby bronzové řešili překážky, s nimiž se při jejím zpracování setkávali.
