Příliš drahá rozkoš: Kdo byly nejslavnější kurtizány starověkého Řecka?
Vzdělaná a krásná žena představovala pro mnohé Athéňany chiméru, za jejíž přízeň dokázali utratit horentní sumy. Zatímco luxusní společnice zvané hetéry tak získávaly bohatství a status celebrit, mnozí z jejich nápadníků kvůli nim přišli o důstojnost i celý majetek
První dáma Athén
- Kdo: Aspasia z Milétu
- Kdy: asi 465–400 př. n. l.
Aspasia přišla stejně jako Thargelia do Řecka z Malé Asie. Když se usadila v Athénách, bylo jí asi dvacet let. Díky své kráse a obdivuhodné znalosti politiky rychle pronikla do centra všeobecné pozornosti. Historikové se dodnes přou, zda jí pohodlný život v řecké metropoli umožnilo bohatství její rodiny, nebo příležitostný sex za odměnu. Pokud platilo to druhé, patřila Aspasia zřejmě díky svému všestrannému vzdělání a inteligenci k nejluxusnějším řeckým kurtizánám. Do jejího domu přicházeli diskutovat řečníci, politici a také filozofové, včetně Sokrata.
Bystré Miléťanky si brzy všiml téměř o třicet let starší státník Perikles, kterého Athéňané právě zvolili na nejvyšší post ve městě. Z dvojice se stali milenci a záhy se ukázalo, že má Aspasia na svého mentora obrovský vliv. Zlé jazyky dokonce tvrdily, že o osudu obce ve skutečnosti nerozhoduje Perikles, ale ona. Slavný autor komedií Aristofanes například v jednom ze svých děl hetéru obvinil, že vyprovokovala krvavou peloponéskou válku mezi Athénami a Spartou.
Periklovi političtí rivalové si proto vzali Aspasii na mušku. Pohnali ji před soud kvůli bezbožnosti a údajné neúctě k místním zvyklostem. Perikles ji však bránil jako lev. „Athéňané, nejenže mi tato žena nikdy nebránila, ale naopak mi nesčetněkrát pomohla konat skvělá díla pro náš stát. Dnešní sláva Athén je i její zásluhou!“ pronesl v emotivním projevu se slzami v očích. Soud hetéru nakonec osvobodil, načež zůstala po Periklově boku až do jeho smrti během morové epidemie v roce 429 př. n. l.
Perská Mata Hari
- Kdo: Thargelia z Milétu
- Kdy: 6.–5. stol. př. n. l.
Hetéra Thargelia přišla do Řecka z Milétu v Malé Asii (dnešním Turecku) v době největšího rozmachu Perské říše. Byla krásná, vtipná a nadaná. Každého muže si hravě omotala kolem prstu. Největší řečtí boháči neváhali zaplatit celé jmění, aby mohli alespoň chvíli strávit v její blízkosti. Ona si však své milence vybírala pečlivě. Zajímali ji jen ti nejvlivnější a nejvýše postavení muži. Pravda, cesta po žebříčku moci je dlouhá – než si Thargelia vzala za manžela thesalského vládce Antiocha, byla údajně vdaná více než desetkrát.
Kudy navíc krásná Miléťanka chodila, tudy s nadšením hovořila o vyspělosti a dobrotě Peršanů. Její politická propaganda se z postelí řeckých aristokratů rychle šířila dál. Ne všichni jí ale důvěřovali. Mnozí antičtí historici v ní viděli perskou agentku, kvůli níž Řecko nebylo na pozdější invazi dostatečně připraveno. Nemluvě o tom, že se Thesálie Peršanům nakonec vzdala bez boje.
Temná hvězda večírků
- Kdo: Neaira z Korintu
- Kdy: 4. stol. př. n. l.
Když jistá korintská otrokyně Nikareta konečně získala vytouženou svobodu, uvědomila si, že až jí dojdou úspory, nebude mít z čeho žít. Naštěstí dostala spásný podnikatelský nápad: Koupila sedm velmi mladých dívek, které v budoucnu plánovala prodávat jako hetéry. Mezitím je vydávala za své dcery a školila je v umění nevěstek, vtipné konverzaci a hudbě. Chovala se k nim ale spíš jako bordelmamá, a jakmile děvčata povyrostla, okamžitě byla ochotná je za peníze půjčit na pobavení tomu, kdo nabídl nejvíc. Po důstojnosti hetér ani slechu.
Když Nikareta vytěžila ze svých svěřenkyň dostatečnou sumu, nabídla je k prodeji, jako by šlo o zestárlé nosnice. Nejvyšší cenu – tři tisíce drachem, tedy asi šest ročních dělnických platů – požadovala za krásnou Neairu. O koupi se přeli dva z jejích pravidelných návštěvníků, ale nakonec se jako gentlemani dohodli, že si mladou krasavici pořídí napůl. Teprve když se oba pánové oženili, milostivě Neaiře dovolili vykoupit se na svobodu.
Mladá hetéra se pak přestěhovala do Athén, kde dál vedla bouřlivý život, na jaký byla zvyklá z Korintu: Vymetala hostiny, opíjela se, souložila na veřejnosti. Vyprávělo se, že se na jedné z hostin zpila do němoty, takže si ani nevšimla, že mnoho hostů, a dokonce i domácích otroků využilo zdarma jejích služeb – pochopitelně před zraky ostatních pozvaných. Jako starší žena se Neaira nakonec ocitla před soudem, paradoxně nikoliv kvůli svým aktuálním zvrhlostem, ale proto, že se usadila a začala žít jako athénská občanka. Podle žalobců totiž vzhledem ke své minulosti na něco takového neměla právo.
Žena, která zničila Persepolis
- Kdo: Thais z Athén
- Kdy: 4. stol. př. n. l.
Psal se rok 331 př. n. l. a Alexandr Veliký právě dobyl Persepolis, hlavní město Perské říše. Své vítězství bouřlivě oslavoval velkolepou hostinou, na kterou pozval i milenky svých vojáků. Zábava byla v plném proudu, když vtom k panovníkovi přistoupila s pochodní v ruce athénská hetéra Thais se slovy: „Nech mne, králi, podpálit dům Xerxa! Ať se vypráví, že ženštiny táhnoucí s Alexandrem potrestaly Peršany za Řecko krutěji než jeho velitelé!“ Její řeč provázel tak bujarý potlesk a nadšení, že podnapilý makedonský vladař s jejím návrhem okamžitě souhlasil. Nechal přinést pochodně a v čele slavnostního průvodu vyrazil ke královskému paláci. Chlouba říše se za pár minut ocitla v plamenech.
Thais patřila k ženám, které doprovázely Alexandrovo vojsko na jeho taženích. Proslula výmluvností a vtipem, a možná právě díky tomu se jí podařilo „ulovit“ i jednoho z předních makedonských generálů, Ptolemaia, jenž se později stal egyptským faraonem. I když titulu egyptské královny nakonec nedosáhla, její příběh zůstává živý dodnes. Íránská protiamerická propaganda totiž někdy označuje newyorskou sochu Svobody za její zpodobnění – nabádá tak občany, aby se poučili z minulosti a měli se na pozoru před tradičně zvrhlými a zákeřnými západními nepřáteli.
Oběť vlastní krásy
- Kdo: Lais z Hykkary
- Kdy: 4. stol. př. n. l.
Hetéra Lais proslula jako jedna z nejkrásnějších žen své doby. Vyprávělo se, že Demosthenes byl za jedinou noc s ní ochoten zaplatit tisíc drachem. Když jí ovšem starého a nepříliš sympatického řečníka představili, Lais požadovala desetkrát tolik. Její krása oslňovala všechny současníky, snad s jednou výjimkou. Filozof Diogenes ze Sinopy, známý svým životem v sudu a odmítavým postojem k moci i pozemským statkům, zůstával k jejím svodům netečný. Mladá hetéra se přesto rozhodla dokázat, že chtíč je silnější než jakákoliv filozofie. Domnívala se, že Diogenes její krásou pohrdá jen proto, že si ji nemůže koupit, a tak se mu nabídla zadarmo. Když ji pak odmítl, s pláčem si stěžovala přátelům, že není muž, ale socha.
Láska – i když nikoliv k filozofii – nakonec přemohla i slavnou hetéru. Zamilovala se do jistého Hippostrata z Thesálie a odešla s ním do jeho domoviny. Thesalské ženy však prý natolik žárlily na její krásu, že ji pod záminkou vylákaly k Afroditinu chrámu a ukamenovaly ji k smrti.
První topmodelka světa
- Kdo: Fryné z Boiótie
- Kdy: 4. stol. př. n. l.
Řekové, kteří přišli do města Eleusína slavit svátek boha moře Poseidona, prý nevěřili svým očím. Z procesí shromážděného na břehu údajně vystoupila jakási žena, rozpustila si dlouhé světlé vlasy, svlékla si šaty a nahá se před zraky tisíců přítomných skočila osvěžit do mořských vln. „To je Afrodita!“ zvolal někdo z davu a lidé šíleli. Někteří dokonce před domnělou bohyní poklekli na kolena! Ta žena však nebyla bohyní – šlo o hetéru Fryné.
Jako správná modelka si dobře uvědomovala sílu reklamy: Zmíněný čin jí zajistil živobytí na řadu následujících let. Každý umělec chtěl, aby mu stála modelem, každý boháč v okolí si toužil alespoň na chvíli dopřát potěšení z její přítomnosti. Ceny jejích služeb proto šplhaly k výšinám přímo olympským a Fryné zanedlouho shromáždila obrovské jmění. Díky tomu se dokonce nerozpakovala nabídnout Thébám, že nechá na vlastní náklady obnovit hradby města zničené Alexandrem Velikým. Měla jedinou podmínku – aby Thébané umístili na opevnění nápis „Zničeno Alexandrem, obnoveno hetérou Fryné“. Městská rada však návrh hrdě odmítla.
Nicméně některým Athéňanům výstřelky slavné ženy příliš roztomilé nepřišly, a proto ji u soudu obvinili z bezbožnosti. Obhajoby se ujal jeden z jejích milenců Hypereides. Krasavici plamenně hájil, ale soudci se přesto tvářili přísně a byli rozhodnuti prohlásit Fryné vinnou. Když Hypereidovi došly argumenty, dostal ještě jeden spásný nápad: Strhnul z hetéry šaty, aby se přítomní sami přesvědčili o její božské kráse. Důstojní athénští starci zírali jako opaření a Fryné okamžitě osvobodili. Tak nádherná žena se přece nemohla dopustit ničeho špatného…
Zvrhlá světice
- Kdo: Theodora I.
- Kdy: 6. stol.
Theodora zřejmě pocházela z Kypru, ale od mládí žila v Konstantinopoli, hlavním městě Východořímské říše. Živila ji kombinace herectví a prostituce. Historik Prokopios zaznamenal, že nad ostatními kurtizánami vynikala především přirozenou komičností a nekonečnou sexuální nenasytností. Říkalo se, že dokáže uspokojit i čtyřicet mužů za noc. A aby jí práce rychleji odsýpala, otevírala svým milencům „tři brány Amorovy“. Ani to jí však nestačilo. Údajně si stěžovala, že ji příroda neobdařila dostatečně širokými bradavkami, aby mohla najednou zvládnout další dva zákazníky.
Theodořina krása, bystrost a zábavný charakter nakonec uhranuly i samotného císaře Justiniána, který se ve jménu lásky nerozpakoval změnit zákon tak, aby si ji mohl vzít za ženu. Jako císařovna Theodora I. však bývalá kurtizána začala sekat dobrotu: Přijala křesťanství, věnovala se charitě, a církev ji dokonce později – navzdory její temné minulosti – prohlásila za svatou.
