Kalendář ukazoval 12. března 1938, když německé jednotky vpochodovaly do Rakouska a násilně je připojily k Německu. Z Hitlerovy strany se jednalo o zdolání první příčky k naplnění myšlenky na obnovu Německé říše a podmanění si Evropy.
TIP: Selhání evropské diplomacie: Rozpoutaly versailleské smlouvy další válku?
Kdo by ale čekal zděšení či strach obyvatel, spletl by se. Nacisté se nesetkali s odporem a naopak byli vřele vítáni. S připojením Rakouska v geografickém měřítku mělo jít ruku v ruce personální zastoupení na nejvyšších místech. Hitler si do Berchtesgadenu pozval rakouského kancléře Kurta Schuschnigga a předložil mu všechny své požadavky. Schuschnigg se zdráhal seč mohl, ale nebylo mu to nic platné. Pod nátlakem ultimátum přijal a rezignoval. Ve funkci ho nahradil Hitlerův favorit, rakouský nacista Arthur Seyß-Inquart. Bylo tak nad slunce jasné, kdo bude v budoucích letech udávat rakouské politice směr.
