Americký vizionář před soudem: Průkopník bombardování Billy Mitchell (2)
Průkopník vzdušného bombardování neváhal kritizovat své konzervativní nadřízené, což mu vyneslo stíhání vojenským soudem a vyhazov z armády. Další vývoj mu však dal za pravdu a krátce po jeho smrti po něm dokonce pojmenovali význačný typ bombardovacího letounu
Válku William „Billy“ Mitchell (1879–1936) ukončil v dočasně přiznané generálské hodnosti. Po podpisu příměří panovalo přesvědčení, že se stane velitelem vzdušných sil USA, místo něj ale tuto pozici získal chráněnec generála Pershinga, dělostřelec Charles T. Menoher (1862–1930). Mitchella čekalo jmenování náčelníkem oddělení vojenské aeronautiky, tedy létajícího personálu, následně převzal výcvikové oddělení. Neměl však vliv na strategické a koncepční otázky. Zároveň pociťoval rozčarování z nedostatku pochopení pro potřeby a specifika letectva.
Předchozí část: Americký vizionář před soudem: Průkopník bombardování Billy Mitchell (1)
Proti škrtům
Přestože se na jaře 1921 stal zástupcem velitele vzdušných sil, měl problém prosadit své názory. Nevěřil v trvanlivost versailleského mírového systému a zároveň očekával, že v příští válce sehraje letectvo zásadní úlohu. Proto se ostře ohrazoval zejména proti škrtům v oblasti námořního letectví. Jisté pochopení našel u pozdějšího prezidenta Franklina Roosevelta, tehdy náměstka na ministerstvu námořnictva. S jeho podporou se snažil prosazovat vývoj torpéd shazovaných letadly, stejně jako využití letadel k hašení lesních požárů.
Letadla proti lodím
Pod Rooseveltovou záštitou mohl Mitchell v letech 1920 a 1921 uskutečnit takzvaný Projekt B. Šlo o bombardování vyřazených vojenských plavidel, které prokázalo, že vzdušný útok dokáže potopit bojovou loď. Ačkoliv veřejnost a média Mitchella silně podporovaly, narážel na odpor řady kolegů a nadřízených. Časté konflikty se projevily i na jeho psychice a rodinném životě.
Stres se projevil zvýšenou vznětlivostí a konzumací alkoholu, což roku 1922 vyústilo v rozvod jeho manželství. Jednou z příčin vyhrocené situace se stala i vysoká politika. Projekt B probíhal v době, kdy se ve Washingtonu chystala konference o námořním zbrojení. Fakt, že bombardovací testy poukázaly na zranitelnost námořnictva, podlamoval snahu politiků prezentovat USA na mezinárodní scéně jako silnou námořní velmoc. V mediálních polemikách Mitchella podpořil jeho nadřízený Menoher.
Varování před Japonci
Koncem léta Mitchell na přímý rozkaz prezidenta Hardinga převzal nový úkol, který jej měl patrně „uklidit“ do ústraní. Šlo o pacifikaci rozsáhlých nepokojů, které vypukly ve Virginii po střetu mezi stávkujícími horníky a pracovníky detektivní agentury. Mitchell připravil plán bombardování demonstrantů náložemi se slzným plynem. Nakonec však jeho jednotka prováděla pouze hlídkové lety a demonstrací síly přiměla většinu stávkujících ke kapitulaci.
Dokončení: Americký vizionář před soudem: Průkopník bombardování Billy Mitchell (3)
V roce 1922 se Mitchell setkal s italským leteckým teoretikem Giulio Douhetem a zasadil se o překlad jeho spisů do angličtiny. O dva roky později podnikl studijní cestu do Tichomoří, odkud se vrátil rozhořčen nad nedostatečnou obranou Havaje. Zakrátko zaslal nadřízeným orgánům memorandum o 324 stranách, jež se v roce 1925 stalo základem jeho knihy Winged Defense (Okřídlená obrana). V ní předpovídal válku s Japonskem a vyslovil předpoklad, že nepřítel napadne základnu Pearl Harbor. Očekával ovšem, že Japonci použijí základny na okolních ostrovech, ne letadlové lodě. Kniha vzbudila bouřlivou diskusi. Ta se ještě vyostřila po havárii námořní vzducholodi Shenandoah v září 1925, kdy Mitchell veřejně nařkl velitele armády i námořnictva z „téměř velezrádné neschopnosti“.
