Americký doktorand rozlouskl jazykový oříšek starý 2 500 let

Indický jazykozpytec Pánini sepsal ve svém pojednání Aštadhjájí z 5. století př. n. l. celkem 3 959 pouček, jež mají představovat pomyslný algoritmus pro tvorbu slov v sanskrtu, složených z kořene a přípony.

Vědci se dlouhé roky pokoušeli na základě uvedených pravidel vytvořit počítačový program v podobě jazykového generátoru. Jenže se neustále potýkali s kolizemi vyjmenovaných gramatických regulí – a teprve Rishi Rajpopat z University of Cambridge loni zjistil, že ze dvou protichůdných vždy rozhoduje ta, která se váže k příponě. Sestavil tak program, jenž až na pár výjimek funguje bezchybně.

Rishi Rajpopat pracoval na rozluštění tajemství dávného jazyka devět měsíců, aniž by jakkoli pokročil. „Na měsíc jsem proto zavřel knihy a jen jsem si užíval léto – plaval jsem, jezdil na kole, vařil, modlil se a meditoval,“ okomentoval své počínání pro BBC. „Pak jsem se neochotně vrátil do práce a během několika minut, jak jsem obracel stránky, jsem najednou uviděl vzorce a všechno to začalo dávat smysl,“ popisuje student.

TIP: Kde se vzaly indoevropské jazyky? Zrodily se ve stepích

Sanskrt patří do indoíránské skupiny indoevropské jazykové rodiny. Jde o posvátný jazyk hinduismu, který byl široce používán v indické vědě, filozofii, poezii ale i světské literatuře. V Indii a jihovýchodní Asii má sanskrt podobnou úlohu jako řečtina a latina v Evropě.