Americký Cleveland: Hlavní město rokenrolu a domov českých emigrantů

Lehce nafoukaní Newyorčané škodolibě říkají, že jsou v Americe jen tři jedinečná města: Big Apple, kterým míní New York, San Francisco a New Orleans. Všechno ostatní je podle nich prostě Cleveland. Chtějí tím říct, že vás většina amerických metropolí zkrátka na první pohled nezaujme. Z dálky totiž vypadají nudně a technicky jsou si velmi podobné: Obvykle se jedná o propletence dálnic, průmyslových čtvrtí a nekonečných předměstí s nízkými domky, jež obklopují centrum s mrakodrapy. Cleveland této představě odpovídá takřka perfektně. Rozhodně by však byla velká škoda, kdyby vás od jeho návštěvy odradila povrchová všednost a uvítání v podobě nevzhledných továren obalených rzí.  

Indiánské kletby

Historie města se začala psát v roce 1789, kdy vláda Spojených států získala na základě smlouvy s indiánskými kmeny rozsáhlá území podél toku řeky Cuyahoga (v jazyce Irokézů je to Křivolaká řeka). Do neprobádaných prérií se pod vedením generála Mosese Cleavelanda okamžitě vydaly dravé společnosti a začaly zabrané pozemky rozprodávat. Na podzim roku 1796 již byly u břehů Erijského jezera vyměřeny první ulice malé osady, jež dostala jméno Cleveland. 

Vůbec prvními stálými osadníky byli jistý Job Stiles a jeho žena, zanedlouho se však vedle nich zabydlely i další rodiny. Zpočátku přitom Cleveland nepředstavoval nejvyhledávanější adresu, protože tam lidé z neznámých důvodů umírali. Tajemná smrt dala vzniknout různým pověrám – mimo jiné se tvrdilo, že je oblast prokletá. Později se však ukázalo, že za nešťastné události mohly jedovaté výpary z okolních bažin. 

Nečekaná zastávka

Cleveland se pomalu, ale jistě rozrůstal: Velkému rozkvětu napomohlo v první čtvrtině 19. století vybudování kanálu spojujícího Erijské jezero a řeku Ohio, díky němuž se z města rázem stalo vytěžované překladiště zboží. Následovalo napojení na železnici, vznik moderního přístavu a loděnice, stavba prvních oceláren, lakoven, masen, textilek či dřevozpracovatelských závodů. Svou činností městu výrazně pomohl také John Rockefeller, jehož rafinerie Standard Oil Company proměnila Cleveland v centrum amerického ropného průmyslu. Na konci 19. století měla metropole již 380 tisíc obyvatel.

TIP: Osudy českých imigrantů v USA: České divochy tu nechceme!

Velkou část populace přitom tvořili Češi, kteří se ve městě usazovali už od poloviny 19. století, kdy doma – v rakousko-uherské monarchii – vládl tuhý absolutismus: Stovky rodin, především z jižních Čech, tehdy absolvovaly strastiplnou cestu na nový kontinent. A i když pravděpodobně původně směřovaly do Nebrasky či do Texasu, vidina nových obchodních příležitostí je „usadila“ na některé z rušných avenue, jež protínaly právě Cleveland. 

Závan slovanství

Ve městě tak brzy vyrostla budova Slovanské lípy a posléze k ní přibyla řada nově zakládaných farností, jednotek Sokola, různých spolků, divadel a desítek prosperujících živností. České podniky navštěvoval také zmíněný Rockefeller, přestože byl toho času ještě chudým, i když velmi podnikavým dělníkem. U našich krajanů oceňoval pracovitost, šetrnost a věrnost. Svého přítele Josefa Kříže dokonce mnohokrát přesvědčoval, aby obětoval několik set našetřených dolarů a zařadil se mezi první akcionáře nově založeného podniku Standard Oil Company. Kříž však otálel a příležitost promeškal. Z Rockefellera se pak stal nejbohatší muž světa: Stačilo tedy málo a dalším multimiliardářem mohl být krajánek. 

Češi byli vyhledáváni coby zruční řemeslníci, ale uplatnění nacházeli i jako lékaři, právníci, učitelé, bankéři či architekti. Ve známost vešel například továrník František Vlček, rodák z Budyně na Vodňansku a majitel společnosti Vlchek Tool Company, jejíž sady nářadí byly u amerických automobilek tak oblíbené, že se prodávaly jako standardní výbava. V archivech lze rovněž najít stohy materiálů popisujících bohatý kulturní a spolkový život clevelandských Čechů, jejichž počet vystoupal mezi světovými válkami až k 70 tisícům. 

Dnes však ze slavné české minulosti zbyly pouhé fragmenty: Například v Czech Cultural Garden se nacházejí památníky a sochy věnované významným postavám naší historie v čele s Františkem Palackým a K. H. Borovským. A v sokolovně na Broadwayi se dosud setkávají folklorní soubory a nacvičují tradiční tance…

Rodiště rokenrolu 

V uplynulých šesti desetiletích Cleveland opakovaně srážely na kolena ekonomické potíže, likvidace podniků a přesouvání výroby jinam. Tamní populace se smrskla víc než o polovinu a někdejší pulzující předměstí se změnila ve zchátralé chudinské čtvrti. Teprve v poslední době se město opět vzmáhá a ukazuje otevřenou náruč návštěvníkům i investorům. 

Rozlehlý univerzitní kampus, moderně vybavený a obklopený zelení, láká studenty z celých Států. Milovníci umění si přijdou na své v Cleveland Museum of Art, které nabízí unikátní jihoasijské sbírky; jistě však zaujme i výstava soudobého umění v Museum of Contemporary Art, jež sídlí v impozantní zrcadlové budově ve tvaru šestiúhelníku. Nadšence vědy a techniky pak nejspíš přiláká Great Lakes Science Center, kde se mimo jiné nachází bohatá expozice NASA. 

Naprostou většinu turistů však do Clevelandu přivádí jeho pověst hlavního města rokenrolu: Říká se, že právě tady počátkem 50. let odstartoval dýdžej rádia WJW Alan Freed celosvětovou mánii, když do éteru ve velkém pouštěl Chucka Berryho, Jerryho Lee Lewise a další interprety. Dvacet tisíc fanoušků tam navíc 21. března 1952 přišlo na historicky první rockový koncert – a byla to pořádná „jízda“. Jako upomínka na zrod fenoménu vyrostla u jezera Síň slávy a muzeum rokenrolu, kde na hudební fajnšmekry čekají skutečné poklady, včetně speciálního sálu věnovaného Elvisi Presleymu. 

Druhý na světě

Centrum Clevelandu není velké a pohodlně jej projdete i pěšky: Na Public Square můžete posedět u fontány a prohlédnout si zajímavý památník námořníků a vojáků. Rovnou před vámi se pak ze zástavby vynoří komplex Tower City Center, v němž najdete stanici metra, divadlo, kasino, dva hotely a obchodní galerie. Nad vším přitom ční 235 metrů vysoký mrakodrap Terminal Tower, který byl při otevření v létě roku 1930 druhou nejvyšší budovou světa – předčil jej pouze newyorský obr Woolworth Building s 241 metry. Pár kroků na sever směrem k jezeru pak narazíte na radnici, v jejímž čele stanul roku 1967 Carl Stokes, první černošský starosta v dějinách USA.