Americká sonda LRO odhalila příznivou teplotu v lunárních propastech

V roce 2009 byly na povrchu Měsíce poprvé objeveny lunární propasti (anglicky lunar pits), velké jámy přibližně kruhovitého tvaru, které bývají hluboké i desítky metrů. Nejde o klasické krátery, které jsou na rozdíl od lunárních propastí způsobeny dopadem meteoritů. Tyto propasti připomínají spíše závrty, nebo jeskyně. Pro vědce jde o mimořádně zajímavá místa, kde by se v budoucnu mohla vzniknout základna pro astronauty. Dnes jich je známo přes 200, přičemž u 16 z nich jde zřejmě o prostory vytvořené zřícením stropu dávného lávového tunelu.

Jaké je ale v těchto propastech na povrchu Luny prostředí? Odpověď nabízí David Paige z Kalifornské univerzity v Los Angeles se svými spolupracovníky, kteří analyzovali data amerického lunárního orbiteru Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a provedli počítačové simulace teplotních poměrů u vybraných měsíčních propastí.

Přívětivé propasti

Vědci dospěli k závěru, že dotyčné propasti, které se nacházejí v Moři klidu (Mare Tranquillitatis) a v Moři touhy (Mare Ingenii), mají velmi příznivou teplotu. Na trvale zastíněných místech se teplota v propastech prakticky stále pohybuje kolem 17 °C. Teploty na povrchu Měsíce přitom dosahují zhruba 127 °C za lunárního dne a během lunární noci klesají na zhruba mínus 173 °C.

TIP: Naděje pro kolonisty? Podle sondy GRAIL jsou na Měsíci velké lávové tunely

„Lunární propasti jsou fascinující útvary na povrchu Měsíce,“ uvádí Noah Petro z Goddardova kosmického střediska NASA, který je členem týmu orbiteru LRO. „Když známe teplotu a stabilitu jejich prostředí, jsou pro nás ještě lákavější. Lidé v minulosti využívali jeskyně na Zemi a teď se do nich možná vrátíme na Měsíci,“ připomíná Petro. Tyto pozoruhodné prostory jsou k tomu jako stvořené. Kromě stabilní teploty totiž nabízejí i určitou ochranu před kosmickým zářením a mikrometeority.