Alzheimerovu chorobu by již brzy mohl odhalovat jednoduchý krevní test
Alzheimerovu chorobu by již brzy mohl odhalovat jednoduchý krevní test. Pacienti, u nichž se dosud neprojevil pokles kognitivních schopností, by tak získali naději na včasný záchyt nemoci a lepší prognózu.
Při podezření na nastupující demenci spoléhají lékaři na screeningové vyšetření mozku – především na magnetickou rezonanci a výpočetní tomografii alias CT – nebo na lumbální punkci, tedy odběr mozkomíšního moku. Nová studie však prokázala, že drahé a invazivnější metody by mohl nahradit daleko jednodušší krevní test, jenž využívá vysoce citlivé měření hladiny konkrétních proteinů charakteristických pro Alzheimerovu chorobu.
Dvacet let bez příznaků
Výsledky výzkumu publikovaného v časopise Nature Medicine ukazují, že analýza vzorku krve dokáže jednu z nejobávanějších nemocí dneška diagnostikovat stejně přesně jako výše zmíněná vyšetření, a to i u pacientů s mírnými příznaky. Navíc zvládne počínající změny v mozku odhalit ještě před tím, než se reálně projeví, což je klíčové pro včasné zahájení léčby. U většiny dostupných léků totiž platí, že jsou tím účinnější, čím dřív se začnou užívat.
Výhoda krevního testu, který představil start-up při Washingtonově univerzitě, spočívá zejména v jeho přesnosti. Ze statistik vyplývá, že až třetina pacientů s „Alzheimerem“ je ve skutečnosti diagnostikována chybně a jejich potíže mají jinou příčinu. Definitivní potvrzení, že dotyčný zmíněným onemocněním trpí, pak zajistí pozitronová emisní tomografie neboli PET. U osob bez příznaků se dané vyšetření vzhledem k vysokým nákladům neprovádí – demence se přitom může rozvíjet i dvě dekády, než se vůbec projeví.
Nestabilní tau
Nově vyvinutý krevní test, který by mohl být dostupný pro všechny pacienty, se zaměřuje na protein zvaný tau: U zdravých jedinců se nachází uvnitř nervových buněk a pomáhá je udržovat stabilní; u pacientů s Alzheimerovou nemocí však fungování neuronů zásadně narušuje. Právě zjištění poměru mezi normálním a pozměněným proteinem tau tvoří jádro nové diagnostické metody. Zkoušky přinesly výsledky s přesností v rozmezí 95–98 % a zároveň ukázaly, že jsou krevní testy spolehlivější než odběr mozkomíšního moku.