Aljašské úřady potvrdily první případ úhynu ledního medvěda na ptačí chřipku

Úhyn ledního medvěda na ptačí chřipku z aljašského Utqiagviku je prvním dokumentovaným případem na světě. Podle aljašského státního veterináře Boba Gerlacha je pravděpodobné, že se zvíře nakazilo při požírání ptačích mršin. Vyloučený ale není ani jiný způsob nákazy.

Odborníci odhadují, že současná epidemie, která začala v roce 2021, zabila již miliony volně žijících ptáků a tisíce savců po celém světě. Známé jsou i případy úhynu velkých savců – medvědů baribalů a medvědů hnědých. Mezi oběti viru ale patří i orli bělohlaví, lišky, kočkodani, rypouši nebo třeba lachtani.

Blíží se ekologická katastrofa?

Vědci varují, že by tento vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1 mohl způsobit jednu z největších ekologických katastrof moderní doby. Obzvlášť, pokud by se dostal i do odlehlých oblastí, kde sídlí například velké kolonie tučňáků.

Podle doktorky Meagan Dewarové, z Vědeckého výboru pro antarktický výzkum (SCAR) nejsou vyhlídky příliš optimistické. Dřívější analýzy podle ní předpovídaly, že vysoce patogenní ptačí chřipka zasáhne antarktické druhy s velkou pravděpodobností v roce 2023 nebo 2024, a přesně to se podle ní i děje.

V ohrožení jsou tak podle Meagan Dewarové rackové, chaluhovití ptáci, lachtani a tuleni. Tyto druhy, obývající často velmi odlehlé oblasti, jsou podle Dewarové obzvlášť zranitelné, neboť se s podobnou hrozbou doposud nikdy nesetkaly a v mnoha případech jde o druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě. 

Zatímco pro ptáky a velké savce představuje ptačí chřipka smrtelné nebezpečí, lidé se alespoň prozatím další pandemie obávat nemusejí. Přestože již existují dokumentované případy nákazy virem H5N1 u člověka, až doposud se vždy jednalo o nákazu související s blízkým stykem s nakaženými ptáky. K přenosu H5N1 na člověka dochází podle odborníků naštěstí jen velmi vzácně a za posledních 20 let existuje jen okolo tisícovky doložených případů.