Akrobat strmých skal: Etiopský kozorožec walia

Kozorožci walia (Capra walie) jsou stejně výjimeční jako etiopská krajina. Když je chcete spatřit, musíte se vydat do severní části země, do srdce pohoří Simien.

Cesta vede do hor

Cesta za kozorožci walia vede z historického města Gondaru až do výchozího bodu pro výlety v Simienském národním parku. Tím je malé městečko Debark, jen několik desítek kilometrů vzdálené od vstupní brány parku. Nezpevněná cesta, která se klikatí po hřebenech, náhorních planinách a horských úbočích vás dovede až na místo známé jako Chennek Pass.

Skalnaté srázy na levé straně zde padají hluboko a ostře dolů do širokých rozeklaných údolí s množstvím převisů, úzkých ochozů a malých terasových louček. Souvislé porosty stromových vřesovců se střídají s alpinskými loukami a porosty lobélií. A právě tady, v nadmořských výškách kolem 3 600 metrů, máte velkou šanci setkat se tímto zajímavým a endemickým druhem horských koz.

Pastva na zadních nohou

Strmé srázy poskytují kozorožcům walia, kteří tráví více než polovinu času na stráních se sklonem přes 45°, výborné útočiště a ochranu. Z posledních výzkumů také vyplývá, že samice preferují strmější svahy než samci.

Kozorožci jsou nejaktivnější ráno a pozdě odpoledne. Noc tráví pod převisy nebo na úzkých plošinách ve strmých svazích, které jim zaručují ideální a bezpečné místo pro odpočinek. Když však dorazíte na Chennek Pass v ranních hodinách, můžete mezi 9. a 10. hodinou kozorožce spatřit. Právě tehdy totiž vycházejí na blízké náhorní planiny a louky, kde se pasou na vřesech, lišejnících a listech lobélií. V menší míře se živí i tuhými horskými travinami. Hlavně dospělá zvířata jsou často vidět, jak stojí na zadních nohou, aby tak měla lepší přístup k nižším větvím stromového vřesovce.

Duely ve smíšené společnosti

Není nijak neobvyklé vidět walie ve společnosti velké skupiny pasoucích se dželad (Theropithecus gelada). Oba druhy si nijak potravně nekonkurují a společné pasení je z důvodu bezpečnosti výhodné.

Kozorožci se někdy objevují v malých skupinkách, ale jindy je spatříte ve stádech čítajících přes 25 jedinců. Ve skupinách jsou většinou zastoupeny jak samice s mláďaty, tak i dospělí samci. Důvodem takové skladby je patrně skutečnost, že samice walií mohou zabřeznout v průběhu celého roku i když sezona páření vrcholí od března do května. V tuto dobu je také až třetina samců starších čtyř let v říji a bedlivě sledují receptivní samice. O většinu páření se však postarají starší, alespoň sedmiletí samci, kteří spolu v tomto období často bojují typickými střety masivních toulců. Poražený samec se většinou nijak nevzdaluje od stáda a nadále se účastní všeho dění. Není také příliš vzácné vidět mladší dospívající samce, jak mezi sebou bojují a cvičí se v tomto umění rytířských duelů. Hravé potyčky někdy trvají více než hodinu. Během ní se skupinka mladých samců neustále sleduje a provokuje k boji.

Evergreen africké přírody

V případě úspěšného zabřeznutí nosí samice plod po dobu 165–175 dní. Vrchol období porodů spadá do září a října, výjimečně se rodí dvojčata. Někteří mladí samci po dosažení dvou až tří let odcházejí od stáda a připojují se ke stádům tvořeným výhradně ze starších samců.

TIP: Důstojný kozorožec: Nejlepší alpský horolezec

Současná populace kozorožců walia se odhaduje na 450 jedinců, což je zhruba třetinový vzestup oproti roku 1980. Vzhledem k velmi nízkému stavu však tento druh stále patří k vysoce ohroženým. Hlavním nebezpečím pro něj, tak jako i jinde v Etiopii a ostatně všude v Africe, je destrukce původních biotopů vlivem činnosti člověka. Nejčastějším problémem pak je spásání v oblastech národních parků, nezákonné vypalování porostů původních rostlinných společenstev a zvýšená lidská aktivita v oblastech výskytu ohrožených druhů.