100+1 zahraniční zajímavost 15/23: Jeskyně Altamira vydává další tajemství
Jeskynní malby patří k několika málo stopám, jež po sobě zanechali naši pravěcí předci. Za zvlášť působivé ukázky dávného umění považují historici výzdobu ve španělské jeskyni Altamira, která přitom ani více než století od svého objevu stále nevydala veškerá tajemství
Víme, kdy vznikla civilizace? S vynálezem kola? Či písma? Nebo když někdo úplně poprvé vykřesal oheň, aby se už lidé nemuseli spoléhat na nevyzpytatelné živly? Přesně takovou otázku kdysi známé antropoložce Margaret Meadové položil jeden z jejích studentů. A ona mu odpověděla: „Ne, civilizace vznikla ve chvíli, kdy si jeden člověk zlomil stehenní kost. A někdo ho odnesl do bezpečí a postaral se o něj, dokud dotyčný zase nedokázal chodit.“ Nejde přitom o nějaký hypotetický scénář, ale o příběh, který se před patnácti tisíci lety skutečně odehrál a díky archeologům o něm máme doklady. Badatelka dál vysvětila, že pokud si zmíněnou kost zlomí zvíře, je s ním konec – nezvládne chodit, nedostane se k napajedlu a jeho druhové ho nechají napospas predátorům, protože mu není pomoci. Člověk se však aktem laskavosti vzepřel vůli přírody. A tehdy se zrodila civilizace.
Nejedná se samozřejmě o její jediný znak. Většinu následujících objevů a vynálezů lze přičítat jiné naší dovednosti, a sice imaginaci. Schopnost si něco představit v nás zakořenila tak hluboko, že pokud bychom ji odstranili, zmizíme jako druh. Láska k příběhům a zpěvu, k vytváření mýtů o bytostech mocnějších, než jsme my sami, a přesvědčení, že lze věci zkoumat a vylepšit – to vše z nás nezadržitelně tryská a dělá nás to lidmi. Fakt, že můžeme pozorovat okolí a pak jej namalovat, také znamená, že rozumíme propasti mezi námi a přírodou a že už netvoříme její pevnou součást. To je civilizace.
A nic jiného nevyjadřuje popsaný pocit natolik mocně jako jeskynní malby, které nám před dlouhými tisíci let zanechali naši dávní předci. O nejpůsobivějších ze zmíněných děl se více dozvíte v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.
