100+1 zahraniční zajímavost 13/22: Návrhy na rekonstrukci katedrály Notre-Dame vyvolaly zděšení

Jednou zbořené či zničené památky už nelze nikdy plně nahradit, protože vždy půjde o „pouhé moderní repliky, nové věci natřené tak, aby vypadaly jako staré“. Když před třemi lety lehla popelem střecha pařížského chrámu Notre-Dame, srdce celého světa se zastavilo – vedle katedrály v Chartres snad v zemi galského kohouta neexistuje velebenější svatostánek. Jen co však vyhasly poslední uhlíky, začala se řešit rekonstrukce, a nápadů na novou podobu ikonické stavby se sešlo nepřeberné množství: Architekti si na místě střechy představovali v umělecké nadsázce třeba plavecký bazén, luxusní apartmá či zeleninový skleník, ale zazněly i vážně míněné návrhy na masivní vitráže. Zcela odmítavá reakce laiků i památkářů se pak dala snadno předvídat. 

Lze vlastně „bezbolestně“ propojovat staré stavby s moderní architekturou? Zmíněnou otázku si obvykle klade konzervativní veřejnost, ale debata probíhá také mezi architekty. Prolínání stylů a materiálů totiž někdy dopadne skvěle, jindy však skončí naprostou katastrofou. 

Některé projekty, například nová budova přilepená k historickému divadlu v anglickém Yorku, dosahují přirozeného prolnutí. Stejně krásně se snoubí černá ocel a sklo s kamenem Městského muzea ve slovinské Lublani. Naopak budova Unie architektů v rumunské Bukurešti připomíná dort, na který někdo z výšky upustil skleněnou cihlu, zatímco z průčelí Královského muzea v kanadském Torontu startuje cosi jako imperiální křižník z Hvězdných válek. Jak nakonec Francouzi rozhodli o rekonstrukci pařížské katedrály Notre-Dame, se dozvíte v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.